Poklad i zátěž

Po roce 1989 bylo v Česku postaveno 61 kostelů, z toho 55 na Moravě, informovala při zahájení adventu Česká biskupská konference. „V oblastech, kde je hodně věřících, kostely často chybí. Tam, kde je věřících málo, jako jsou bývalé Sudety, máme naopak mnoho krásných staveb, ale je problém s jejich využitím,“ dodal generální sekretář Stanislav Přibyl.

Římskokatolická církev se nyní stará o 5 310 kostelů, kaplí a klášterních budov. Kromě toho vlastní také 1 857 far a 2 641 staveb, jako jsou stodoly, pivovary, hájenky, ubytovny… Minimálně polovina z těchto církevních objektů jsou kulturní památky, jejich opravy se tudíž musí řídit speciálními pravidly, která stavební práce prodražují.

Do roku 1949 vykonávaly patronátní právo nad kostely šlechtické rody, statkáři, řeholní řády. Poté přešla péče na stát, ale jen oficiálně a teoreticky – komunistický režim na církevní stavby kašlal a nechával je chátrat. I proto dnes – po skončení církevních restitucí – výdaje na opravu kostelů a dalších objektů představují největší rozpočtovou položku osmi tuzemských diecézí: jen v roce 2018 to bylo 1,4 miliardy korun. „Hasíme hříchy minulosti,“ glosuje to církevní hodnostář Přibyl.

„Ať se staraj, když je to jejich,“ může namítnout bezvěrec. Asi nejen v čase vánočních svátků ale většina Čechů cítí, že na takovém tvrzení něco drhne: kostely, kaple a kláštery patří neodmyslitelně k národnímu dědictví a je těžké představit si bez nich českou krajinu, ale nejen to: stále je dost lidí, kterým dělá dobře duchovní rozměr těchto staveb.

Na opravy částečně přispívá stát i samosprávy, stejně jako dobročinné spolky a donátoři z řad fyzických i právnických osob. Chcete-li rovněž drobným dílem přispět a ještě si udělat výlet, koukněte na webové stránky cirkevnituristika.cz. K levnému ubytování na farách, v poutních domech a klášterech se momentálně nabízí celkem 400 míst.