Závidět Brnu?

Když v roce 1839 vzniklo brněnské nádraží, nacházelo se na okraji města. Dnes je v samotném centru, pár kroků od hlavní třídy. O jeho odsunu se začalo mluvit za první republiky, poslední čtvrtstoletí dohady nabraly na síle. Patová situace znemožňovala jakékoli úpravy, takže nádraží dnes svou vizáží i funkčností připomíná rumunské vlakové stanice z hloubi osmdesátých let.

Nemá ovšem cenu se Brňákům posmívat, zvlášť pokud jste Pražák: úplně stejně impotentní byla metropole ve věci další klíčové infrastruktury této země, dopravního spojení Prahy s ruzyňským letištěm. Dohady, jestli lidé budou spěchat k odbavení metrem, nebo rychlodráhou, umořily téměř všechny zúčastněné a dotčené – kromě lobbistických skupin a těch nejzarytějších aktivistů.

Na konci února se brněnští zastupitelé rozhoupali a místo dalších referend, petic, demonstrací a odborných panelů konečně padlo rozhodnutí: zhruba kilometr od současného nádraží vznikne zbrusu nový terminál. Obsluhován může být podzemní dráhou, takzvaným brněnským metrem, nebo – vzhledem k tomu, že vlaky tudy začnou projíždět někdy v roce 2050 – třeba autonomními vozy.

Praha před deseti lety zvolila modernizaci železniční trati Praha–Kladno s novou odbočkou na Letiště Václava Havla. Od té doby však celá akce příliš nepokročila, termíny se posouvají, výsledek je v nedohlednu. Je proto možné, že dříve budou rychlovlaky olizovat Brno. A na kolejištích kolem budovy vysloužilého brněnského nádraží může vzniknout čtvrť, kterou budou i Pražáci závidět.