Turnovští patrioti mezi sednicí a mlýnicí

Co dnes vypadá jako promyšlené a rafinované rozhodnutí, byla spíše shoda okolností. Alespoň takhle to líčí Pavlína a Josef Šámalovi, kteří stojí za úspěchem hostince Ábelův mlýn v Dolánkách u Turnova.

To je totiž tak: na českém venkově nenajdete mnoho vhodnějších míst pro založení restaurace s nadprůměrnou kuchyní. Díky nové cyklostezce se to tu hemží cyklisty, každý rok přibývá vodáků a je zde také zastávka železniční lokálky. Sezona nekončí ani s nástupem podzimu: Dolánky leží přímo na trase, po níž míří kolony lyžařů do Krkonoš a Jizerských hor. Turnovští, kteří tuto část údolí Jizery už po generace milují, to sem mají dvacet minut příjemnou procházkou. A hned naproti v sousedství se nachází skanzen Dlaskův statek, vděčný cíl výletů pro rodiny s dětmi.

Samozřejmě ovšem, že ani takhle ojedinělá souhra turistických atrakcí nedokáže zařídit restauraci dobrou pověst. Co dalšího tedy stojí za tím, že si tu až na výjimky musíte rezervovat stůl několik dní dopředu?

Místní a čerstvý koloběh

„Již několik foodblogerů nám omlátilo o hlavu jídelní lístky ve vikslajvantových deskách,“ přibližuje Pavlína Šámalová jeden z detailů, z něhož lze pochopit leccos o zdejším „konceptu“.

„Původně to měl být takový retro fór, kterým chceme dát najevo, že si na nic nehrajeme a jsme rádi za každého hosta – i proto máme v názvu slovo hostinec, a ne restaurace. Vyplývá to ale i ze zdejšího provozu: když je plno, potřebujeme jídeláky nechávat na stole, protože by bylo pro obě strany nepraktické, kdybychom je pořád odnášeli a zase přinášeli.“ A konečně třetí důvod je pro Ábelův mlýn asi nejtypičtější: „Náš Pepíno (šéfkuchař Josef Šámal, pozn. red.) je trochu nevyzpytatelný, nabídku měníme dvakrát i třikrát během jediného týdne. Já pak vždycky vyběhnu nahoru vytisknout čerstvé menu a rychle zastrčím nový jídelák do igelitu,“ směje se paní Šámalová.