Porodník

„Ty si mě platíš v podstatě proto, abych ti nadával,“ říká jeden ze dvou producentů naší nový desky Dušan Neuwerth a pochechtává se za mixážním pultem. Slovo nadával nahraďte podle vlastního vkusu o něco tvrdším termínem, ať to má šťávu. Ono totiž padlo, ale přesný znění psát nebudu. Co se stane a řekne ve studiu, to zůstane ve studiu.

Celý svátky jsem za Dušanem jezdil a dodělávali jsme zpěvy. A protože jsem napsal, že je to jeden ze dvou producentů, tak jsem to střídal a jezdil jsem i za druhým, kterým je Ondra Ježek.

Co mi řekl on?

„Je dobrý, když máš ještě pořád kamarády, který se ti nebojí říct pravdu.“ Souviselo to s částí textu, která se mu nelíbila, a tak mě donutil ji přepsat.

Jsem za to rád. Výsledek je teď lepší.

Bez producentů by to naše kapela měla těžší a asi by se nikam neposunula. Máme své hlavy, ega, limity nebo obavy a potřebujeme někoho, kdo to všechno vnímá zvenčí a hlavně vidí a slyší to, co my nevidíme ani neslyšíme. Akorát to slovo producent mi na naši zemi přijde trochu moc honosný a myslím, že možná mnohem lepší slovo je porodník. Řekl to Dušan, když jsem se s ním o tom bavil.

„My tady pomáháme na svět vašim písním jako porodníci.“

Možná teď někoho zajímá, proč máme dva. Jeden je málo? Není, ale nám se to minule osvědčilo, a tak můžeme naplnit trilogii.

První tři desky nám produkoval Petr Fiala z Mňágy. Zde musím zmínit i Petra Slezáka, kterej mu hodně pomáhal, takže zárodek nápadu s dvojicí vznikl už na začátku. Po něm nastoupil na tři desky Dušan a potom jsme natočili dvě desky s Ondřejem. Ale i práci s Ondrou považujeme za trilogii, protože jsme s ním ještě natočili nahrávku k filmu Čtyři slunce a desku pro děti.

V roce 2019 už jsme nevěděli, co dál, a někdo řekl: „Kdyby se Ondřej a Dušan smíchali do jednoho, to by bylo.“

Tak jsme jim zavolali a oni do toho šli spolu.

A co je to teda ten producent? Výše zmiňovaný Petr Slezák jednou řekl: „Je dokázaný, že tahle práce je stejně náročná jako pilotáž letadla.“

Co napsat dál? Producent je Jára Cimrman, kterej ve filmu Ležící, spící přijde a roztáhne nohy Eiffelovky. Je to psycholog, kterej odhadne kapelu a vyždíme z ní to nejlepší a přestane ždímat, když se stane, že se někdo rozložil a nedaří se mu. Je to kompas a buzola, která ti ukazuje cestu. Je to samozřejmě ne úplně normální jedinec v dobrém slova smyslu. Je to člověk, kterej pomáhá na svět písním. Ale musí to být ten správný porodník. Když se to nesejde, nemusí to dopadnout dobře. Mámin se jmenoval primář Mlčoch. Byl skvělej, a tak měla kliku, že druhá „deska“ už nebyla propadák a ona natočila ještě další dvě.

Bylo to ve městě Čáslav a vždycky když tam projíždím, vzpomenu si na to, i když si to vůbec nepamatuju.