Hana a leopard

Hana Raza sedí v taxíku. Je to dlouhý, únavný den. Zvoní jí telefon, volá kolega, jeho hlas vibruje nadšením. „Hano, Hano! Máme tam leoparda!“

„Chtělo se mi křičet štěstím,“ vzpomíná ochránkyně přírody Hana Raza na moment, kdy se jejímu týmu podařilo vůbec poprvé, pomocí fotopasti, zdokumentovat perského leoparda v horách iráckého Kurdistánu. Bylo to roku 2011.

Dosud se mělo za to, že tahle šelma vyhynula. Krajina se totiž na dlouhá desetiletí ponořila do válek. Výbuchy a přestřelky elegantního predátora vyhnaly.

Na horách

„Dobrá, myslela jsem si, že tu leopardi ještě žijí. Měla jsem jisté indicie. Ale skutečně to prokázat je něco jiného. Ani to nedokážu popsat, co jsem tehdy prožívala. Jsou tak vzácní! Perští leopardi jsou ohrožený druh a většina jich žije v Íránu, ale i tam jejich populaci odhadují na čtyři sta až osm set kusů, i když to určitě bude méně. Takže najít je v místě, jako je Irák, kde nejsou žádné plány na ochranu přírody – a navíc je najít hned po první instalaci fotopasti –, to je něco, co se stane člověku asi jen jednou za život,“ vypráví Hana Raza, zatímco se šplháme na horu Pire Magrun v autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.

Tenhle příběh ale začal už v roce 2009, když mladá bioložka s britským vzděláním začala provádět průzkum divoké zvěře. Nejprve obcházela místní a vyptávala se jich, jaká zvířata vídají. Lišky, šakaly, divoká prasata. Při svých cestách viděla, jak jsou hory, které se po dekády staly válečnou zónou, zdevastované. Místní jí radili, aby se, v zájmu vlastního bezpečí, nepohybovala jinde než jen po cestách. Mohla by šlápnout na minu, jako se to stalo tisícům obyvatel téhle země. Hranice mezi Íránem a Irákem je jednou z nejzaminovanějších oblastí Blízkého východu. Většina min pochází z dob války Iráku a Íránu. Tady se nelze jen tak volně rozběhnout do přírody. „Jenže co můžete zkoumat – na cestách?“