Rozlítaná šperkařka a bloncka z útulku
14. února 2021
Reportér 02/2021 · Číslo 78
foto Herbert Slavík
Každý šperk, který Janja Prokić vytvoří, má za sebou vlastní příběh. Inspiruje se přírodou, zvířaty, šamanskými rituály i svými sny. Janja je přední českou šperkařkou, ale jako by o tom ani nevěděla. Ke své práci je kritická a jakýkoliv úspěch ji vlastně vždy překvapí.
Před několika lety zavolala Janje Prokić kurátorka Ellen Maurer Zilioli, která ve Švédsku připravovala výstavu Open Space – Mind Maps: Position in Contemporary Jewellery. „Ptala se, jestli bych jí neposlala některé věci na výstavu v Kulturhuset Stadsteatern ve Stockolmu. Poslala jsem jí to, a když jsem přijela na místo a viděla jména, se kterými tam jsem, dodatečně mě polilo,“ vypráví šestatřicetiletá česká šperkařka. Uznávaná kurátorka Zilioli ji totiž zařadila mezi třicet šperkařů světa, kteří v oboru nastavují trendy.
Podobný úspěch se ale dal tušit. První oficiální ocenění získala Janja hned s první kolekcí, kterou vytvořila na šperkařském kurzu v ateliéru K.O.V. Prvních patnáct šperků tehdy zkusmo přihlásila na Design Block a byla z toho nominace na cenu Czech Grand Design.
O tři roky později získala titul Designér šperku, totéž ocenění si vyzvedla znovu za další čtyři roky.
Janja Prokić žije od svých devíti let v Česku, ale narodila se v Bělehradě. Když na Balkáně začaly války, její rodiče hledali zemi, do níž by odešli: Česko tehdy uprchlíky přijímalo. O svůj byt se dělí s fenkou, jíž říká „útulková bloncka Eliška“. „Vypadá jako liška, i proto se jmenuje Eliška,“ říká Janja o zvířeti, které změnilo její život od základů. „Já byla hrozně rozlítaná, pořád na cestách, spát jsem chodila k ránu a spala čtyři hodiny denně. Díky ní jsem se uklidnila, ona dala mému životu řád a rytmus.“
Podpořte Reportér sdílením článku
Krom jiného se věnuje tématům spjatým se vzděláváním.
