Migrační vlna z jihu. Přišli šakali i kudlanky

Když Vojtěch Lukáš fotil v přírodní rezervaci v Milovicích nově narozená mláďata zubra, začala být samice neklidná. Fotograf zvolil okamžitý ústup; zubřice ho zahnala do křoví tak rychle, že si ani nestačil schovat fotoaparát. Dramatická si-tuace ovšem vedla k zajímavému přírodovědeckému objevu. „Otočil jsem se a asi padesát metrů od sebe jsem uviděl čtyři mláďata nějaké šelmy. První, co mě napadlo, bylo, že se jedná o lišku. Ale stačila chvíle, abych si uvědomil, že tohle liška není,“ vzpomíná. „Tři mláďata rychle odběhla, ale jedno zůstalo stát. Bylo ke mně bokem a vítr foukal směrem ke mně. To byla výhoda. Zřejmě o mně vůbec nevědělo.“ Fotografie mohla vzniknout.

Opravdu to nebyla liška: 14. července 2017 vznikl první nezvratný důkaz, že v České republice se rozmnožují šakali. Zvířata, jež tu nikdy dříve nežila a která k nám přivedly stále se zvyšující teploty. V rezervaci v Milovicích našla klidné místo.

Každý rok tu šakali odchovají několik štěňat a těží z toho, že jejich největší nepřítel, vlk, patří v Česku k vzácným druhům. „Šakal podnikl dlouhou cestu až z Balkánu. Kolem roku 1980 se rozšířil do Maďarska, do deseti let byl v Rakousku a na Slovensku a v roce 2006 přišel první důkaz, že žije i v Česku. To když jej na Uherskohradišťsku přejelo auto. Pak se objevilo bohužel ještě několik podobných ,důkazů‘ jeho přítomnosti,“ popisuje Karel Šťastný, profesor Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Před pěti lety se pak podařilo fotopastí zachytit březí samici v Milovicích – a o dva roky později vznikl již zmíněný unikátní snímek mladého kusu z ruky nadšeného fotografického amatéra Vojtěcha Lukáše, jenž fotí pro milovickou rezervaci.

Šakalí mláďata, kterých se zde rodí každý rok čtyři až pět, své rodiče opouštějí: odcházejí hledat vlastní terito-rium a zakládat vlastní rodiny. I když se řadí mezi šelmy s nevalnou pověstí, lidem neubližují. Živí se podobně jako liška – hlodavci či zajíci, ale pochutnají si i na ovoci. Farmáři se o svůj dobytek bát nemusejí: na větší zvířata si totiž šakal netroufá.

Přerostlý kolibřík

Šakal není zdaleka jediným živočichem, který si u nás s postupujícím oteplováním našel nový domov. Mezi tyto migranty patří také vlha pestrá. Pokud by se vyhlašovala ptačí miss, neměla by velkou konkurenci. Červeno-žluto-modro-zelený pták o velikosti kosa má tak exotický vzhled, že si budete chvíli myslet, že sousedovi uletěl papoušek. Nicméně časem si zvyknete; koneckonců ji budete vídat častěji. „Vlha se u nás v minulosti objevovala zřídka, a to hlavně v teplých oblastech jižní Moravy. V posledních letech je však rozšířena i v Čechách, a dokonce se zahnízdila i v Podkrušnohoří a zalétává až do Skandinávie. Při posledním sčítání jsme napočítali sedm set až devět set hnízdících párů po celé republice,“ popisuje profesor Karel Šťastný, který je zároveň předním českým ornitologem a napsal na čtyři desítky knih, včetně několika Atlasů hnízdního rozšíření ptáků v České republice.