A pak jsem zjistil, že jenom fotbal nestačí

Pokud jste před pár měsíci hledali, v kterém e-shopu koupit kávu, mohli jste narazit na akci „play a part“ (Zapoj se). Organizoval ji bývalý český fotbalový reprezentant Theo Gebre Selassie, jenž se po devíti letech v bundesligovém Werderu Brémy loni v létě vrátil do Slovanu Liberec. Na svém webu o ní říkal zhruba toto: Kupte si kafe ode mě, je fakt dobré – sice o něco dražší, ale peníze, které zbydou po uhrazení nákladů, půjdou konkrétní charitativní organizaci, každý měsíc jiné.

Možná se to na první pohled nezdá, ale s organizací takového podniku je dost práce. Co Thea přimělo investovat energii, čas a koneckonců i svou pověst do něčeho takového?

„Být profesionální fotbalista je fajn, ale čím dál častěji mi v životě schází další rozměr. Chtěl jsem pro lidi udělat ještě něco víc než jen hrát fotbal tak dobře, aby je bavilo se na to dívat. A napadlo mě tohle. Provozoval jsem to půl roku, pomohl užitečným projektům k penězům a teď přemýšlím, co jsem mohl udělat lépe a co dál.“

Podobná úvaha, a to nejen mezi sportovci, není ojedinělá, ale ani ne příliš častá. Z čeho v Theově případě vychází?

„Člověk zvenčí si těžko dovede představit, pod jak brutálním tlakem jste jako hráč ve velké lize. U nás, při veškerém respektu, to není skoro nic. Tam je fotbal velký byznys, spoustě lidí jde o spoustu peněz, média bičují atmosféru a vy se ráno budíte a večer uléháte s pocitem, že není nic důležitějšího než vyhrát příští zápas! Vážně! A když se to nepovede, přijde konec světa! Zároveň musím přiznat, že ten tlak z vás dělá lepšího hráče,“ říká.