Vypadat skvěle, nebo aspoň dobře
12. ledna 2020
Reportér 01/2020 · Číslo 65Vypadat skvěle, nebo aspoň dobře
12. ledna 2020
Reportér 01/2020 · Číslo 65Vypadat skvěle, nebo aspoň dobře
„My plastičtí chirurgové životy nezachraňujeme,“ říká profesorka Markéta Dušková, hned ale dodává, že obor zlepšuje pacientům kvalitu života, k němuž patří zdraví i vzhled. „To je přitom faktor, který hraje zásadní roli v kontaktu a komunikaci s okolím. V extrémních případech lidí znetvořených vrozenými defekty, úrazy nebo nádory je plastická chirurgie zachraňuje před tím, čemu se říká sociální smrt.“
Nejstarší léčebný postup, který dnes můžeme klasifikovat jako plastickou chirurgii, je popsán už v sanskrtem psané knize o chirurgii ze 6. století před naším letopočtem. V knize je popsáno, jak rekonstruovat nos – dlužno dodat, že uříznutí nosu bylo tehdy v Indii častým trestem za vážné zločiny. Autorem té knihy byl Sušruta, považovaný za „otce chirurgie“, a jeho metoda v principu přežila dodnes.
Moderní plastickou chirurgii přivedly k velkému rozmachu především světové války v minulém století. Lékaři už měli k dispozici anestezii a mohli provádět operace, aniž to pacienta bolelo. Čech Jan Janský přišel s objevem krevních skupin a krevního převodu. Ve třicátých letech objevil Alexander Fleming penicilin potírající bakterie. Následovalo mnoho dalších léků, materiálů, nástrojů, přístrojů… A z front či rozbombardovaných měst proudily do nemocnic nekonečné tisíce nešťastníků, kteří potřebovali zachránit nebo obnovit funkčnost svých těl, ale také uvést je do takového stavu, aby se na ně ostatní lidé dokázali podívat, aniž by se vyděsili. Plastická chirurgie se ovšem rozvíjela dál.
Český lékař Bohdan Pomahač, působící v americkém Bostonu, se proslavil tím, že jako jeden z prvních plastických chirurgů na světě se svým týmem dokázal transplantovat pacientovi tvář od cizího dárce. To je mimořádně složitý, a tím pádem i nákladný zákrok, který neuhradí žádná zdravotní pojišťovna a ze svého by jej žádný z dosud devíti pacientů MUDr. Pomahače nemohl zaplatit. V rozhovoru v Českém rozhlase Bohdan Pomahač vysvětlil, že takové operace, které posouvají hranice a pomáhají dalšímu výzkumu, financuje americké ministerstvo obrany.
„Armády potřebují ujistit vojáky, že když se jim něco stane, udělají i nemožné, aby jim pomohly vrátit život, jaký měli předtím,“ poznamenává k tomu profesorka Dušková.
Profesorka Markéta Dušková pracuje na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, což je u nás absolutní špička v oboru. Specializuje se především (ale ne výlučně) na operace obličeje a nosu, učí mediky a mladé lékaře. Kromě toho dvakrát týdně dochází na soukromou kliniku v centru Prahy, kde se věnuje estetické medicíně – zejména opravám tvaru nosu, odstraňování známek stárnutí obličeje, úpravám tvaru prsou a břicha…
Podpořte Reportér sdílením článku
Bývalý šéfredaktor Mladého světa a bývalý ředitel Reader’s Digest pro střední Evropu.