Hlavní Putinův problém

Horkým tématem světových novin, časopisů či elektronických médií je v poslední době Ruská federace – určitě i v Česku se o Rusku už dlouho nemluvilo tolik jako letos na jaře. Důvodem je skandál kolem výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v České republice v roce 2014, spojených se sérií podobných explozí v Bulharsku.

Kreml a prokremelská média jakoukoli vinu na těchto vpravdě teroristických aktech odmítají. Tvrzení, že by v nich hráli roli agenti ruské rozvědky, označují za „hanebnou lež“, „provokaci“, či se dokonce uchylují k vyloženě fantastickým konstrukcím typu „vyšetřování těchto případů nevedou policisté, ale politici, přičemž je sporné, zda jsou to vůbec politici domácí…“. Připomíná to sovětské časy, kdy imperialisté kuli prakticky neustále nekalé pikle.

Aféra kolem explozí přitom není jedinou aktivitou ruské moci, která upoutává cizinu. Naopak – na seznam musíme dodat dubnové chřestění tankovými pásy na ukrajinské hranici, pokračující angažmá v Sýrii či pokusy o angažmá nové, třeba v Libyi či Středoafrické republice: v obou těchto zemích už poměrně dlouho operuje takzvaná Vagnerova soukromá armáda, založená Putinovým oligarchou.

V zahraničí tudíž může vzniknout dojem, že Putinovo vedení v současné době řeší především to, jak sobě i světu dokázat, že je Ruská federace stále ještě velmoc. Do jisté míry je to pravda. Ovšem největší bitvu nyní vede Vladimir Putin a jeho nejbližší spřeženci na domácí půdě.

Navalnyj ve vězení

Jde totiž o hlavního oponenta ruské vlády a jejích příznivců Alexeje Navalného. A přestože tento tvrdý kritik Kremlu a s ním spojené korupce putoval 17. ledna za mříže, kde by měl strávit celkem dva a půl roku, je evidentní, že právě on nadále vyrývá na čelech kremelským vládcům (a hlavně tomu nejvyššímu) opravdu hluboké vrásky. I přesto, že je ve vězení a že nedávno vyhlášenou hladovku musel po čtyřiadvaceti dnech ze zdravotních důvodů vzdát. Což by režim snad mohl chápat jako jistou kapitulaci.