Česko není malá země

První pochybnosti mě přepadly, když jsem se po týdnu cesty z Třeboně dostal jen do zhruba sto kilometrů vzdálených Strakonic. Mohlo by se zdát, že jsem většinu času strávil někde na koupališti. Ve skutečnosti jsem ale pořád měl co dělat.

Zajímal jsem se o rybníkářskou tradici Třeboňska a selské baroko v jihočeských vesnicích, toulal se liduprázdnou krajinou Novohradských hor, vyptal se místních na nelegální těžbu vltavínů v okolí Křemže, prohlédl si Český Krumlov bez davů turistů, hledal pozůstatky keltského osídlení v podhůří Kleti, navštívil vysídlené vesnice v pohraničí a mnoho dalšího.

Během následujících osmi týdnů se mi povedlo projet Čechy, Moravu a Slezsko jen velmi povrchně. Troufám si odhadnout, že kdyby člověk chtěl Česko procestovat opravdu důkladně, potřeboval by tak půl roku – pokud by měl v plánu jezdit vlakem nebo po dálnicích, pak ještě výrazně víc.

Po tomto zjištění mě zcela přirozeně provokuje jedna otázka. Jak je možné, že je toho v tak malé zemi tolik? Odpověď je jednoduchá. „Malá česká zemička“ a „malý český národ“ jsou jen naše národní mýty. Ve skutečnosti je totiž Česko v kontextu Evropy nadprůměrně velkou zemí.

Co se týká populace, v žebříčku necelé padesátky evropských zemí se umisťujeme kolem patnácté nejlidnatější. Méně lidí než v Česku žije například v Dánsku, Rakousku, Maďarsku, Bělorusku, Bulharsku, Finsku, Norsku nebo Irsku. Nadprůměrné je Česko i celosvětově. Když seřadíme podle počtu obyvatel více než dvě stě zemí světa, Česko bude v žebříčku někde mezi osmdesátou a devadesátou příčkou.

V konfrontaci s čísly pak neobstojí ani naše představa o „malé české zemičce“. Co se týká rozlohy, v rámci Evropy je Česko asi dvacátou největší zemí – tedy lehce nadprůměrné. Pravda, celosvětově už si tak dobře nestojíme a v žebříčku největších zemí jsme někde uprostřed. Ovšem zároveň žádnou část našeho území netvoří savana, poušť, deštný prales ani tundra, jako je tomu u všech opravdu velkých zemí.

Z cestovatelského hlediska je to výborná zpráva. I kdybychom nějaký čas zůstali odkázaní jen na cestování po Česku, pořád máme co objevovat.

Horší zpráva už to je ale z hlediska národní sebelítosti. Ve světle faktů musíme opustit svou představu o tom, že nám ostatní ubližují, protože jsme malí. Nejsme totiž malí svou rozlohou, populací, a dokonce ani vzrůstem. Češi totiž patří mezi deset nejvyšších národů světa.