Černá skvrna na tváři Spojených států

Titulek tohoto článku je záměrně dvojznačný. O „černé skvrně“ na tváři Spojených států samozřejmě mluvili a mluví zastánci bílé nadřazenosti – a právě oni, a nejen oni, jsou též důvodem, proč nyní mnoho občanů USA začíná považovat chování bílé většiny vůči afroamerické menšině za zásadní černou skvrnu na příběhu o americké velikosti, který znají z tamních škol.

Zkusme se proto na příběh Spojených států podívat z jiného úhlu pohledu. Třeba očima mladé dívky tmavé barvy pleti žijící v chudé černošské čtvrti, kterou sami černošští rapeři nazývají „ghettem“. Pohledem dívky, která se snaží zjistit důvod toho, proč kolem sebe vidí tolik gangů a svobodných matek, tolik alkoholu a drog.

Hledání odpovědi na tyto otázky přitom nevyhnutelně začíná v historii.

Nikdo se jich neptal

Dějiny Afroameričanů začínají v subsaharské Africe v 17. a 18. století. Na obrovském území žila tehdy řada kmenů, které formovaly i větší státní útvary, jež však byly technologicky daleko za Evropany a jejich loděmi a děly. Příchod bílých ozbrojených obchodníků přinesl dramatické změny. Protože na plantážích Ameriky byla potřebná levná pracovní síla a v Africe bylo možné otroky sehnat, rozvinul se brzy robustní transatlantický obchod. Předkové drtivé většiny dnešních Afroameričanů tak byli násilím přivlečení otroci, kterých se nikdo neptal, zda se chtějí do USA dostat. Podmínky na otrokářských lodích byly takové, že řada z nich cestu vůbec nepřežila.

Bílá většina v Americe tehdy zacházela s otroky v podstatě jako s hospodářskými zvířaty, tedy upírala jim základní lidskou rovnost. Dnešní potomci otroků jsou si dobře vědomi toho, že se o jejich předcích uvažovalo jako o jakýchsi chytřejších opicích na práci, které je možné libovolně prodávat na trhu. Jeden z těchto trhů ostatně fungoval ještě v první polovině 19. století přímo v hlavním městě federace, Washingtonu.