V Jihlavě se nudil. Tak založil festival

foto Marek Kučera

Byl sedmnáctiletým gymnazistou, když zakládal mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Přes plastový červený telefon v sekretariátu školy domlouval Marek Hovorka první snímky, a chodil tudíž pozdě do hodiny. V současnosti si přehlídka vysloužila renomé jednoho z nejvýznamnějších dokumentárních festivalů Evropy – a vstupuje do 20. ročníku.

Když se před dvaceti lety setkal Marek Hovorka s režisérkou Olgou Sommerovou a prozradil jí, že by s kamarády rádi založili filmový festival, podívala se na něj jako na blázna. „To jste se pomátli, to je strašně moc práce. Navíc už tu jeden takový festival je a skoro nikdo na něj nechodí!“ poučila tehdy gymnazistu. Přece jen – kdyby to prý nevzdali, mají se ozvat a pomůže jim s kontakty na režiséry.

Nevzdali to. A ona jim pomohla.

V Jihlavě tak vznikla jedna z nejvýznamnějších dokumentárních přehlídek ve střední a východní Evropě.

Starostovo „tak jo“

Bláznivě odvážné nápady měl Marek Hovorka v podstatě od dětství. V Jihlavě se jako školák nudil, zajímali ho lidé, ke kterým se v okresním městě příliš nedalo dostat. Tak si je tam s kamarády pozvali sami.

„Když mi bylo dvanáct, chtěl jsem být novinář, tak jsem na základní škole založil školní časopis, od dvanácti jsem pak přispíval do různých periodik. Dělali jsme společně s Janem Šprinclem rozhovory s Jáchymem Topolem, když vydal Sestru, či s Janem Svěrákem poté, co uvedl Jízdu. Ale pak mi začalo vadit, zvlášť tehdy, v době před internetem, že článek jednou otisknou a prostě zmizí. Chyběl mi trvalý výsledek. Tou dobou jsem se začal víc zajímat o filmy a dokumenty,“ vzpomíná Marek Hovorka. Také začal hodně chodit do kina. „Ono to bylo v kultuře ostatně skoro jediné, co se v Jihlavě dalo dělat.“

Podpořte Reportér sdílením článku