Víno se nelemtá, kočeno

Vinicemi obrostlá znojemská Kraví hora, Načeratický kopec a pískovcové sklepy v Novém Šaldorfu a Dobšicích. To je terén, ve kterém se dva kámoši ze střední a dlouholetí vinaři Kamil Piálek a Jaroslav Jäger pohybují nejčastěji. Občas zajedou do blízkého Rakouska a jednou ročně se svými víny soutěží v mezinárodní soutěži AWC ve Vídni.

Loni, kdy to bylo podeváté, se jim splnil sen.

Z devíti zaslaných vín získalo každé nějakou medaili. Vzorků bylo celkem na 12 tisíc. „Umístili jsme se nejvýš, jak bylo možné,“ nadšeně vypráví Kamil Piálek. Dostali dvě hvězdy a titul nejlepšího producenta roku z České republiky. „To tady moc vinařství nemá. Hvězdu jsme dosud měli jen jednu,“ pokračuje. Zajímavé je, že uspěli i s víny, ve kterých konkurují Rakušanům. „Vždy nám nejlépe vycházejí tramíny a pálavy, ale tam soupeříme jen s Moravou. Ale nyní jsme dostali zlatou medaili za Ryzlink rýnský VOC 2017 a toho si vážíme nejvíce, tam soupeříte s celým Rakouskem a Německem i dalšími státy, to je pro mě super.“

Ten trouba pro cenu nedošel

Vysvětlit pravidla není snadné. Nějaké ocenění si odváží vždy několik stovek vín a zlatá není jen jedna. „Přijde vyrozumění, že vaše víno dosáhlo na bodovou škálu zlaté medaile, a pozvání do Vídně mezi asi tři sta lidí. Na tamní radnici pak z těchto vín vyhlásí nejlepší ryzlink nebo tramín… Strašně jsem si přál být jednou na té bedně,“ pokračuje o svém snu Kamil Piálek. „No a nejhorší věc, která se mně profesně stala, je, že když tam řeknou: a nejlepším vinařstvím je… – a ten trouba tam nedojde.“

Jaroslav Jäger trochu zkroušeně a trochu i pobaveně spustí. Jel se podívat do Vídně, protože „je tam krásně“, že ano, na radnici jsou zvaní každý rok. „No, já jsem takovej ignorant, že při vyhlašování cen, které bývá vždycky dlouhé, jsme zvyklí se odebrat pryč. Šel jsem s manželkou na večeři do sushi baru… Já jsem to prostě nevěděl. Přijel jsem dom a Kamil mi říká: Kde máš tu placku? A já: jakou? No tu, že jsme nejlepší vinařství.“