Co z tebe bude? Vždyť jenom maluješ. Umělec Chemis
3. dubna 2022
Reportér 04/2022 · Číslo 92Co z tebe bude? Vždyť jenom maluješ. Umělec Chemis
3. dubna 2022
Reportér 04/2022 · Číslo 92Co z tebe bude? Vždyť jenom maluješ. Umělec Chemis
Některé jeho malby dosahují velikosti činžovních domů, to pak tráví celé týdny vysoko nad zemí. Pětatřicetiletý Chemis, vlastním jménem Dmitrij Proškin, pochází z Kazachstánu, ale už od svých šesti let žije v Česku. V polovině března nastříkal na oprýskanou zeď v pražských Nuslích dívku s copem, která se spolu se svými plyšáky schovává pod ukrajinskou vlajkou.
Když před více než osmi lety vrcholil Euromajdan, navštívil Ukrajinu. Na hlavním kyjevském náměstí byly na přelomu let 2013 a 2014 násilně potlačovány demonstrace na podporu prozápadního směřování.
„Každodenní atmosféra města působila normálně, ale jak se člověk přiblížil k centru dění, byla revoluční, až bojová. Chodit mezi barikádami a zakuklenci, dívat se na kordony policistů a zároveň poslouchat všechny ty proslovy a písně bylo fascinující,“ vypráví Dmitrij. V době protestů, které vyústily v úprk proruského prezidenta Viktora Janukovyče ze země, mu bylo šestadvacet.
Jeho tehdejší malba na kyjevském náměstí Nezávislosti – dívka s šálou v ukrajinských barvách drží v ruce dalekohled, v němž se odráží vlajka Evropské unie – je nyní opět aktuálnější, než by si člověk přál. „Asi nikdo si nepřipouštěl, že by Putin byl takový šílenec, aby rozpoutal válku v plném rozsahu,“ říká Chemis, který nyní ve svém bytě ubytovává ženu z Ukrajiny se dvěma dětmi.
V jeho nejnovějším díle, které ozdobilo zašlou zeď v Mojmírově ulici uprostřed pražské čtvrti Nusle, se dívenka schovává pod ukrajinskou vlajkou. Společně s ní se tam choulí i několik plyšáků, symbolizujících země, které v právě probíhající válce podporují Ukrajinu – například americký Micky Mouse, německá včelka Mája, severský mumínek i český krteček.
Holčička nemá předobraz v reálném světě. Návrh začal Chemis tvořit ihned v prvních dnech války.
Podpořte Reportér sdílením článku
Absolventka oboru historicko-literárních studií na Univerzitě v Pardubicích. Už jako malá tvořila vlastní časopisy. Od té doby ji nepřestává fascinovat nekonečné množství způsobů, jakým jdou příběhy vyprávět. Pomáhá v rodinném nakladatelství svého otce, novináře Jaroslava Kmenty.