Zápisky o válce ruské

Ukrajina. Je globální válka na spadnutí? Použije někdo globální zbraně? Jejich držitelů, i pochybných, je už na planetě dost. Kdyby někdo současnou civilizaci vyhladil, za nějakou dobu by po ní nebylo ani stopy. Což by někomu, kdo naši civilizaci nenávidí, nebylo líto. V Putinově kůži není dobré být. Globální válkou s použitím zbraní hromadného ničení se hrozí, ale ještě nikdy neběžela. Ani komunisti s bludem rudého ráje, ani nacisti s bludem ráje germánského, ani islamističtí radikálové s bludem sedmého nebe Mohamedova ji vážně nechtěli.

I když vlastně nevíme, jestli je to pravda. Nacisté i Japonci se o výrobu globální zbraně snažili. Podle fanatismu, s kterým tyto režimy zanikly, lze usuzovat, že by globální zbraně použily, kdyby je měly. Zánikem celé civilizace by důstojně ozářily zánik svůj. Poslední Hitlerův odkaz: Němci nemají právo žít. Planetární civilizace nakonec možná měla zatím štěstí. A my se tváříme, jako by to štěstí byl železný přírodní zákon. Vybrali jsme jadernou zatáčku o chlup, příště to tak být nemusí.

Putin v bažinách Černobylu

Ale dost temných proroctví. Pusťme se do ještě temnější současnosti. Putin sděloval světu, že chce mír, ale teprve až se odstraní zahraniční nedostatky, které škodí jeho lidu. Když svůj mír nedostane, přijdou nedozírné následky. Tohle trochu připomíná Hitlerovu argumentaci před válkou. Dějiny se sice neopakují, ale Putin to asi neví, protože jako by šel ve starých stopách.

Hitler neměl globální zbraně, Putin je má. Co chce? Válku? Ví, že demokraty, ty kupce usmolené, kterým se Rusko odjakživa směje, vyděsí snadno. Nehoří jim ani v srdci žádný plamen vášně ke spravedlivé věci zla. I když – Chamberlainovi po Mnichovu věřili, že přivezl od Hitlera mír. Ale Hitler nechtěl mír, chtěl moc bez konce.

To se, pane Putine, mají střetnout vaše globální zbraně s globálními zbraněmi demokracie? Dejte mi, co chci, říkáte, nebo to vaší vinou spustím? Kdo rozhodne to vydírání? Ve střetu s USA padl SSSR vlastním rozkladem. To musí imperátora Putina urážet – taková mocnost, šestina světa, a porazí sama sebe. Chce to opakovat?

Zdálo se možné, že na Ukrajině zkusí Putin tradiční postup. Najdou pátou kolonu z Ukrajinců a na tancích ji dovezou z Donbasu až do Kyjeva dřív, než se svět vzpamatuje. S Finy to kdysi Sovětskému svazu nevyšlo. Ani s Afghánci. Požár, který v Kábulu zažehl Brežněv, hoří dodnes. Ani s Ukrajinou to nemusí vyjít. Nic nepotřebuje ruský mírotvorce méně než vleklou válku v bažinách pod Černobylem.

Němcům, Japoncům i komunistům z Ruska byly jejich světovládné plány a činy odpuštěny. Snad že prohráli válku. Snad že nepoužili globální zbraně, ať už je měli, či ne. Byli přizváni do klubu demokratických států. Němci i Japonci pozvání přijali, alespoň se to po pětasedmdesáti letech tak jeví.

Ruský stát ne.

Dál vidí v demokracii nepřítele. Omamuje své občany, nebo tomu věří tak nějak sami? Kolik Rusů vyčítá mizerii svého života západním demokraciím? Pro kolik z nich je Putinova agresivní politika jakousi útěchou na nekonečných ruských pláních, plných beznaděje?

Komu bude odpuštěno

A co my uprostřed Evropy s tím? Rusko, nebo demokracie? Nebo oboje? Žádné uprostřed neexistuje. Ze všech rozhodnutí, od dob Havlíčka se jimi zabýváme, je nejsilnější: nebýt Ruskem. Kdo jím bude, bude žít jeho život.

Ruský paradox: Každé naše válečné vítězství uškodí nejvíc nám. To je i riziko Putinova imperialismu. Pokud by snad globální zápas kvůli Ukrajině rozpoutal, nebude mu už odpuštěno. Pokud ovšem přežije někdo, kdo by neodpouštěl, a někdo, komu by se neodpouštělo. A někdo, kdo by psal nějaké Zápisky o válce ruské.