Jednota? Ne, hlavně ať každý dělá, co má

Vláda nám v březnu sdělila, že máme být jednotní, táhnout jedním směrem a nekritizovat, co ministři dělají, nešťourat se v ničem, jinak že pandemii neporazíme. Já to chápu, premiér chtěl být zachráncem a hrdinou. Ale nadrobili toho už dost na to, aby jejich obraz hrdinů byl pošpatnělý.

Hrdinové jsou pro mě doktoři, sestry a lidé bojující proti infekci, všichni s nedostatečnou ochranou. Za ten nedostatek zodpovídá vláda. A následky se už bohužel ukázaly: zbytečně infikovaní byli právě ti hrdinové na zdravotní frontě, kteří se nejméně mohou bránit a jimž se už s úctou říká hasiči z Černobylu. Virus navíc přepadl i několik nechráněných ústavů pro seniory. Vláda je nechala tak. V chaosu, kdo to zavinil, pak na sebe na internetových sociálních sítích štěkali ministr zdravotnictví a ministr vnitra. Víc roušek ten štěkot nepřinesl.

Chápu, že vláda žádala po občanech jednotu. Kritiku označovala za destruktivní. Myslela si asi, že nouzový stav, jakési zdravotní stanné právo, máme proto, aby lidé mlčeli. To je nesmysl, žádná mimořádná situace nás nezbavuje práva svobodně se vyjadřovat. Kdyby vláda toto lidem brala, ocitla by se mimo ústavu. V její činnosti je naopak nutno se šťourat. Kritiku každá moc potřebuje, ať je jí to milé, nebo ne.

Příklad: vláda byla zmatená při plánování podpor pro drobné podnikatele. Možná to odpovídá nechuti vlády k živnostníkům, živlu na vládě málo závislém. Veřejná kritika ji donutila hledat nápravu. Jednota by ji k tomu nedonutila, svoboda ano.

Případ roušek vypadá jako tragické opomenutí. Nebo něco víc? Iniciovala snad vláda prudké zvýšení výroby roušek v Česku? Jisté je, že v únoru a březnu nepobízela široce naše podnikatele, nedala jim dotaci na okamžité rozjetí výroby nanotextilií pro roušky. Přitom sto milionů z peněz EU na tousty pro Agrofert založený Babišem dříve měla. S humbukem nakupovala za miliardy roušky a další zdravotnický materiál z komunistické Číny a dávala se u letadla vyfotografovat, jako kdyby přiletěl Brežněv.

Proč to dělala? Začátkem března rozhodla, že se nakupovat roušky a respirátory budou centrálně, a volný prodej zakázala. Jako by k sobě stáhla monopol, a má proto hlavní odpovědnost za nedostatek a drahotu roušek. Lidi si pomáhají bez ní, šijí po celé zemi, šijí s chutí, s nadšením, zadarmo a neodborně.

Ta zmíněná vládní opatření ani v nejmenším nezabránila tomu, co slibovala nezpůsobit: nedostatek roušek, nesmyslné nákupy a vysokou cenu. Horší než Čapí hnízdo, tam šlo jen o peníze, kdežto roušky se platí zdravím i životem.

Vláda koncem března povolila myčky aut. Proč je před tím zakázala? Copak v nich bydlí vir? Své slávě se věnovala víc než boji s virem. Premiér se ke všemu přimotával jak Putin, který se kvůli lásce pravoslavného lidu naučil i létat s hejnem jeřábů.

Nechápu, proč má jakási jednota s vládou vůbec být. K čemu, pro koho, s kým? S premiérem estébákem, podezřelým z hospodářských deliktů, já jednotný nikdy nebudu. S nacionalistickými zupáky taky ne. Ani s komunistickými pohrobky, kteří nás vyžírají jak červotoč. Musím je s nechutí strpět, voličů mají, kolik mají, ale jednota s nimi? Budu dělat všechno, co mi svobodná republika a mé schopnosti dovolí, aby přestali vládnout.

Podstatou svobody sakra není jednota, nýbrž boj o moc v rámci zákonů. Jednota nutně potlačuje nesouhlas. Jak je to škodlivé, víme na vlastní kůži.

Ne jednota, ale důsledné plnění povinností každého na jeho místě, pod kritikou veřejnosti, toho je nám třeba. Každý s kázní podle zákona, se zaujetím obránce vlasti. Ano, i patosu je nám třeba. Víc než lhaní a vykrucování.