Francouz, Korea a naše lži

Hitler psal: konečné řešení, zvláštní zacházení. Myslel: plošné vyvraždění, vražda jedince. My píšeme: Francouz, střelba, exploze. Myslíme: Arab. Starozákonní bůh byl tak mocný, že se jeho jméno nesmělo vyslovit. Místo svého jména dostal jména náhradní: Adonai, Elohim, El šadaj, Jehova. Komunisti říkali přípravě války boj za mír. Ruské invazi do Československa se říkalo pomoc bratrů. Normalizace byla krycím slovem za okupaci.

My tedy píšeme: Arab je Francouz, abychom od sebe odehnali bázeň. Jazyk umí báječně lhát. Potíž je v tom, že strach nezmizí. Napíšeme, že bombu hodili mladíci. Odvážnější naznačí, že Arabové. Pravda je ještě o kus dál, byli to čtyři muslimové, fanatici, věřící, nábožensky zapálení. Běží válka náboženská, poháněná koránem, tím, co v něm vidí a vidět chtějí. Nebo prozaičtěji – poháněná touhou po evropském majetku. Říkat se to nesmí, kdo to říká, je fašista. Víra lidí, která už byla příčinou tolika neštěstí a utrpení, se ctí a toleruje. Neříká se: víra tvá ti do ruky bombu dala.

Evropa dělá, že nic nevidí. Poznání, v jaké je situaci, zapírá umělými slovy. Mládenec, který střílel ze samopalu lidi, byl francouzský občan, to ano. Ale nestřílel jako Francouz, střílel jako věřící muslim, fanatik s posláním ničit Evropu, sídlo satana. Ne terorista, ale voják svaté války. Ti obětují pro svatou věc i sebe. Jako kamikadze za války. Není to moc dávno, necelých tři sta let, kdy křesťané upalovali kacíře a čarodějnice. „Až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy.“ Odkud je tento citát? Z bible? Z koránu. Z Marxova manifestu? Odevšad, kde je víra. Kolik nešťastníků upálila inkvizice, svěcená až z Říma. Kolik lidí oběsili komunisti jako úchylkáře, zrádce, trockisty. Tady už to máme za sebou. Ale docela dost muslimů se zpozdilo, ještě vraždí. Svatí bojovníci věří, že jsou hodnoty, pro které stojí za to zabíjet a umírat.

Víru v upalování kacířů Evropani už nemají. Nevěří, že se má či musí za něco umírat. Věří v hodnoty, pro které stojí za to žít. Smrt není populární, jak bývala, když to byla cesta k Pánu. Ale lžeme, často myslíme, že problém vyřešíme správnými slovy. Cikánům říkáme Romové, protože tím chceme zastřít, že si s potížemi s nimi nevíme rady. Tak máme Romy a sto let neřešené problémy k tomu. Evropská unie selhává. Budují ji pyšní lidé, kteří věří, že snědli Šalamounův rozum. Kdo pochybuje, je fašista, třebaže pochyby jsou hlavním objevem evropského ducha.

Běží válka s radikálními muslimy. Nesmí se to říkat, ačkoliv je to válka viditelná. Po komunistech zbyla na planetě Severní Korea, země absurdní jak peklo. Je to jediný komunistický odkaz lidstvu, a přesto se dnešní komunisti – sirotci – naparují, jako by Marx nebyl myslitel zla.