Jak to je a bude s demokracií?

Je taková doba, že člověka napadají i nekorektní myšlenky. Sám se jich leká. Zde jsou:

S Islámským státem se bojuje roky. S al-Kajdou dlouhé roky. Taky s Hizballáhem. S kdekým. Teroristi straší svět. Už to vypadá, jako by bylo nebe všech náboženství stvořeno jen proto, aby se měly kam odebírat mrtvoly bojovníků i civilistů. Mnohé arabské státy zažily převraty, v některých vládne chaos či zuří občanská válka. Ti, kdo chtějí vyhladit Izrael, vyhlazují se navzájem. Krev, exploze, útěky, bída a bolest. Válka všech Arabů proti všemu polyká ohromné finanční prostředky, ničí materiální hodnoty, zabíjí lidi. A disponuje nesmírně drahým válečným vybavením.

Válečný materiál

Kdo ho vyrábí? Kdo dopravuje na místa bojů? Kdo obstará jídlo, teplo, šaty, boty pro bojovníky i civilisty? Jinak řečeno, kdo pracuje, když se všichni zabíjejí nebo prchají pryč? Kde berou bojovníci peníze na zbraně? Kde prchající na útěk? Jedinou hodnotou Předního východu je ropa. Teče ze země, prodat se dá dobře a přináší peníze tomu, kdo ovládl ropná pole. Za ty peníze se kupuje válečný materiál, který v rozvalených státech patrně nikdo už není schopen vyrábět. Technologicky vysoce náročné raketometné zbraně ze států, které jsou schopny je vyrábět, se prodávají na Přední východ do rozpadlých států, které krom ropy a válek neprodukují skoro nic. Aby agrese běžely dál, musí demokracie svým teroristům rakety a radary zaopatřit.

Miliarda technologicky vyspělých demokratů vede různými způsoby bez naděje na vítězství vleklou obrannou válku s miliardou chudých lidí bez technologie. Vojáků Islámského státu je prý pár desítek tisíc, a přesto jsou neporazitelní? Jak to, že demokracie už dávno nevyhrála? Ale vede tu válku opravdu? Nebo jen jako alibi, aby zastřela, že se už fanatismu nebrání? Říká se vtip o Leninovi, který chtěl oběsit buržoazii na provaze. Vždyť žádné provazy nemáme, namítal kat Džeržinský. Sama buržoazie nám je dodá, pravil lišák Lenin. A dodávala. Platí tento humor už zase? Je svět svobody odsouzen k porážce zbraněmi, které sám svým katům dodává? Nebo by se bránil, ale už nemůže?

Humanismus a hédonismus

Evropa má tyto zbraně: demokracii, solidaritu, humanismus, toleranci, svobodu, nechuť k boji, penzijní systém, chuť k hédonismu, sociální stát, slepotu a lidský soucit. Stačí modlitby k těmto novodobým bohům jako obrana před agresí fanatismu, jenž řeže hlavy? Není kontinent demokracie na tom stejně jako mocná aztécká říše, když se na pobřeží Mexika vylodila hrstka vzteklých katolických kruťasů s pár koňmi, s meči a s prapodivným bohem na kříži? Za pár let (s pomocí ukřižovaného) ta hrstka ohromnou říši navždy vyhladila.