To nevýslovné
17. ledna 2021
Reportér 01/2021 · Číslo 77
To nevýslovné
ilustrace Tomski & Polanski
Vzpomínání na svérázného dědu, dětství a výlety do východních Čech – taková je povídka psaná pro lednový Reportér.
Školní rok bývá dlouhý, zato letní měsíce se zdají zoufale krátké. Z přetlaku červnových úkolů těžko přepínám, a tak jsem si vzal do vlaku bezmyšlenkovitý štos novin.
Neříká se tomu slepá setrvačnost?
Železniční tratě mám v oblibě – a zvlášť ty na Novou Paku, kde tečou potoky proti sobě…
Návštěvám z Paky jsme chodívali naproti k Denisovu nádraží. Jednou si otec se strýcem krátili čekání na rodiče vzpomínáním, jak pražská nádraží různé režimy přejmenovávaly. Sami jim pořád říkali postaru. Alespoň mezi sebou.
Vybavuji si dědu kráčejícího prostornou halou směrem k východu. Vždycky musel být v čele. I když přijel na návštěvu, choval se, jak byl zvyklý.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor monografií o fotografiích secesního malíře Alfonse Muchy, o portrétech Františka Drtikola či o fotografické tvorbě Evy Fukové.
