Velkým nebezpečím pro Evropu není jen válka, ale také energetická krize

Pokud ruské vedení neztratilo zbytky příčetnosti, do přímého střetu s NATO se hnát nebude. Napadení členské země by mohlo být tím jediným činem, který by dokázal přimět alianci k vojenské akci, a takovou válku může Rusko snadno prohrát.

NATO není Ukrajina. Rozhodující roli by hrálo ovládnutí vzdušného prostoru, a jen samotní evropští členové aliance mají k dispozici více bojových letadel než Moskva. Se započtením amerických vzdušných sil roste převaha NATO na téměř trojnásobek, nemluvě o dokonalejším průzkumném a sledovacím vybavení. Aliance je také ve strategicky lepším postavení pro ničení klíčové infrastruktury nepřítele.

Šlo by bezesporu o strašlivý střet s nejistým výsledkem a velkými škodami na všech stranách, ale lze pochybovat, že by Rusko riskovalo zničení svého letectva a následnou decimaci pozemních jednotek kvůli útoku na Polsko nebo Pobaltí. Putin by v takovém případě vešel do historie jako architekt nejhorší porážky v ruských dějinách, což pravděpodobně nechce.

Zůstává samozřejmě varianta, že ruský vůdce zešílel a pokusí se zničit vlastní zemi i svět v jaderné válce. V takovém případě nás čeká scénář v duchu filmové série Mad Max, na který se nijak zvlášť připravit nedá, mohli bychom doufat nanejvýš ve vzpouru ruské armády.

Pravděpodobnější však je, že Kreml nestojí o riskantní vojenskou konfrontaci s NATO, ale pokusí se urvat slavná vítězství v místech, kvůli nimž Západ do války nepůjde – což kromě Ukrajiny znamená také například Podněstří či Gruzii. V takovém případě může být pro Evropu největší faktickou hrozbou energetická závislost na Rusku.