Už dost! K Zemanovým výrokům o Romech nelze mlčet
8. října 2018
Jak to, že celá politická reprezentace mlčí, když prezident rasisticky uráží občany své vlastní země? Zastat se Romů není otázkou vaší volby – je to vaše povinnost, stejně jako povinnost každého z nás ostatních.
„Já si vážím všech Romů, kteří pracují. Bohužel jich je jen těch deset procent. Jedenáct tisíc je těch, kdo při sčítání lidu se přihlásili k romské národnosti. Co je to za národnost, která se ani nedokáže přihlásit k vlastní národnosti?“ Tak v roce 2018 hovoří hlava evropského státu o vlastních občanech.
První tvrzení je dočista vycucané z prezidentského palce. Úřady práce neevidují etnický původ, takže přesná čísla nezná nikdo, Miloše Zemana nevyjímaje. Seriózní výzkumy jako Roma Inclusion Index z roku 2015 uvádějí romskou zaměstnanost kolem 70 procent. I ve vyloučených lokalitách, klidně říkejme ghettech, byla podle analýzy Světové banky před deseti lety zaměstnanost 40 procent, a od té doby se podle odhadů o něco zlepšila.
Jsou to mizerná čísla, ovšem mnohonásobně vyšší než vymyšlené cifry od prezidenta. Zemanovy výroky však nejsou jen nepravdivé, ale také nesmírně arogantní. V zemi, kde tři čtvrtiny obyvatel uvádějí velmi negativní vztah k Romům, se práce pro člověka romského původu hledá špatně. Mnoho Romů bezesporu pracovat nechce, ale spoustě dalších to neumožní diskriminace, načež jsou za to ještě peskováni.
Vzhledem k výše uvedenému není divu, že se Romové neradi hlásí ke své národnosti. Byť se to leckomu nelíbí, v bezpočtu statistik domácí i zahraniční provenience se Česká republika řadí mezi nejrasističtější země Evropy a Romové jsou první na ráně.
O všech těchto dlouhodobě známých okolnostech jistě ví i prezident. Přesto s chutí zaútočil na celou národnostní menšinu, aby se zavděčil té nejodpudivější části svých voličů.
Podpořte Reportér sdílením článku
Narozen 1980, značnou část dětství strávil v Kostarice, kde jeho otec působil jako fotbalový trenér. Pracoval jako novinář, nyní se živí marketingem.