Od Babiše ke Strnadovi? Třesk ve výrobě výbušnin

O státem vlastněné továrně na výbušniny Explosia bylo v minulosti nejvíc slyšet, když se stal nějaký průšvih. Obvykle když něco bouchlo ve výrobě anebo v hospodaření. Tentokrát je to však jinak.

Pardubická Explosia měla loni rekordní ekonomické výsledky a letos, pokud se nestane nic nečekaného, se rekord bude opakovat. Nejžádanější výrobky, střelný prach a hnací náplně pro dalekonosné houfnice, jsou vyprodané až na několik let dopředu. Továrnu čeká největší rozšíření výroby v novodobé historii, do modernizace a nových linek se podnik chystá investovat více než miliardu korun. Odvrácenou stranou boomu, který přišel s válkou na Ukrajině, je nedostatek surovin potřebných pro výrobu střelných prachů a trhavin: tomuto problému čelí po letech klidu a míru všichni výrobci v Evropě.

Zároveň se ovšem pardubická továrna na výbušniny připravuje, obrazně řečeno, na život po Babišovi: holding bývalého premiéra Agrofert totiž posledních několik měsíců chystal k prodeji sousední chemičku Synthesia, což je v mnoha směrech těžko nahraditelný dodavatel chemikálií a energií do státem ovládané Explosie. Pokud Andrej Babiš na poslední chvíli s prodejem necukne a transakci schválí i antimonopolní úřady, novým majitelem sousední Synthesie by se měl letos stát největší tuzemský výrobce zbraní a munice, skupina Czechoslovak Group rodiny Strnadových.

Jízda na tygrovi

Dění okolo pardubické Explosie v posledních letech připomíná divokou jízdu na tygrovi. Výrobce výbušnin a majitel světoznámé značky plastické trhaviny Semtex žil hlavně z výroby pro civilní sektor. Především z prodejů střelných prachů do nábojů pro lovecké a sportovní zbraně a z výroby průmyslových trhavin. S tržbami v této oblasti je to jako na houpačce. Nejvíc trhavin se prodává, když ekonomika kvete, hodně se staví a spotřeba výbušnin v lomech roste. Během krize to samozřejmě funguje naopak.

Mnohem lukrativnější bývá produkce výbušnin pro armádu a vojenské použití. Ta však ještě poměrně nedávno klesala, v lepším případě stagnovala. Nejde o českou zvláštnost, tento trend byl vidět v posledních třiceti letech v celé Evropě. Jednotlivé státy více či spíš méně udržovaly svou obranyschopnost a vojáci vyprazdňovali muniční sklady během cvičení, a to obvykle před vypršením doby skladovatelnosti. Vlády snižovaly armádní rozpočty, firmy vyrábějící vojenský materiál omezovaly výrobu a do žádných velkých investic se nepouštěly. Ještě před čtyřmi lety si tehdejší vedení Explosie ve výroční zprávě stěžovalo, že se společnosti nedařilo prodat dostatečné množství velkorážové munice pro dělostřelecké systémy NATO standardu 155 milimetrů, že klesly prodeje modernějších bezdýmných střelných prachů a hospodaření Explosie v roce 2019 skončilo více než stomilionovou účetní ztrátou při tržbách okolo tři čtvrtě miliardy korun.