Zklamání rozhněvaných

Britové podporující odchod z EU

Foto: Profimedia

Lid Británie promluvil a teď si to všichni užijeme. Třídě lidí rozhněvaných na své politiky se totiž po odchodu z Evropské unie nejspíše neuleví – a ani se jejich ekonomická situace nijak nezlepší.

Popravdě, jen těžko jde najít z ekonomického pohledu cokoliv pozitivního na rozhodnutí 17 milionů britských voličů odejít z Evropské unie. A platí to na obou stranách Kanálu.

Prvotní dramatické reakce ve stylu pádu Lehman Brothers z roku 2008 to jen potvrzovaly. Britská libra byla nejslabší od osmdesátých let. Dvouciferný propad postihl akcie bank a realitních společností stojících za vlivem a bohatstvím Londýna. To, co se dostavilo v pátek ráno po referendu, byl prvotní šok. Výsledek hlasování totiž byznysmeny spoléhající na racionalitu překvapil, reálně s ním málokdo počítal.

Dalo se doufat, že v nejbližších týdnech šok opadne a že připravené léky proti akutnímu stresu v podobě stovek miliard liber/eur/dolarů z centrálních bank zaberou. Daleko problematičtější je však výhled na nejbližší roky. Rozvod je často vyčerpávající a chaotický, vždy je drahý a delší, než by si jeho účastníci přáli. Referendum ukázalo, jak hluboce je Británie rozdělená věkově, sociálně, ekonomicky, nábožensky i geograficky. A pravděpodobně se brzy to samé ukáže i v dalších zemích Evropské unie.

Pro Brity se stala klíčovým tématem migrace. Nikoliv však (jak se často v Česku tvrdí) Pákistánců, Syřanů nebo Afghánců, ale ta čistě ekonomická – týkající se produktivních a příležitost hledajících Východoevropanů včetně desítek tisíc občanů České republiky. V posledních letech se příliv lidí ze zemí EU vyrovnal těm z oblastí mimo Unii. Hlavním lákadlem se stala práce, Británii se v posledních letech dařilo růst zhruba dvojnásobným tempem než eurozóně. Je již obehranou pohádkou vyprávět příběhy o hordách sociálních případů a dávky zneužívajících individuích – tyto případy byly, jsou a budou ve velké menšině. Proti populárním lidovým představám bývá efekt migrace za prací pro cílovou zemi ekonomicky pozitivní.

O odchodu rozhodla sociálně slabší část britské společnosti, která často soutěží s dravějšími a mladšími imigranty o nájmy, hůř placenou práci, místa ve školkách, školách a nemocnicích. To, že kvůli nižšímu potenciálnímu růstu ekonomiky a veřejných příjmů zaplatí v budoucnosti za stejné služby více, nyní neřeší. Jejich příjmy v poslední dekádě rostly pomaleji než dříve nebo i stagnovaly. Práce rukama zmizela někam na Východ. A kvůli Unii začali přicházet ONI z Východu.

Podpořte Reportér sdílením článku