Rok silnější koruny?

Na Jiřího Rusnoka nejspíše čeká v roce 2017 jemná práce bankovního pyrotechnika.

Před několika měsíci se stal guvernérem České národní banky (ČNB) a po svém předchůdce zdědil vedle dohledu nad světem financí i jeden výbušný dárek. Oslabenou měnu, která se jen díky výrazným zásahům držela nad hranicí sedmadvaceti korun za euro. Po více než třech letech řízeně slabší koruny – nebo, jak říkají centrální bankéři, udržování „kurzového závazku“– se mluví o tom, že nazrává čas k opětovnému uvolnění české měny. Tedy k pomyslnému rozbalování explozivního balíčku.

Ekonomika v roce 2016 rostla, výdělky se zvedaly a vypadalo to, že se inflace v České republice přiblíží dvouprocentnímu cíli, a ČNB tudíž bude moci v průběhu nového roku nechat korunu volněji plavat. Podle guvernéra i dotázaných ekonomů může být v roce 2017 politika ČNB tou hlavní akcí, jež bude mít vliv na českou ekonomiku. „Příští rok bude v souvislosti s předpokládaným ukončením kurzového závazku zkouškou důvěryhodnosti České národní banky. V tom spatřuji jednoznačně největší výzvu,“ uvedl guvernér Jiří Rusnok pro Reportér.

Srovnání s prací pyrotechnika přitom není zase tak velká nadsázka. Národní banka bude mít jen jeden pokus provést to „správně“. „Největší zprávou nebude to, kdy závazek opustí, ale jak ho opustí. To je věc, která pohne s celou českou ekonomikou,“ říká Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB a nyní poslanec Evropského parlamentu. „Zda zkusí divokou variantu a oznámí, že závazek již neplatí, a potom případně začnou hasit rozsáhlé požáry, anebo vyzkoušejí spořádaný způsob,“ vysvětluje.

Podle něj uvolnění koruny v obou případech přinese určité turbulence, které mohou oživit diskuse o přijetí eura a následně i o smyslu a nákladech devizových intervencí jako takových. „Když koruna funguje pro firmy dobře, je kolem toho úplné ticho. Ale v okamžiku, kdy jim komplikuje život výraznějším posílením nebo oslabením, potom se nechají slyšet,“ dodává Niedermayer.

Drama