Dvě miliardy v ofsajdu

Jedna z jeho přezdívek zní „nejšťastnější Sparťan“. A je vlastně hodně hořká.

Italský fotbalový trenér Andrea Stramaccioni přišel do Sparty coby člověk se zkušeností ze zahraničních soutěží. Dostal k dispozici miliardu, aby po slabších letech vytvořil ze Sparty úspěšný evropský klub. První půlka padla na nákupy mezinárodních posil, druhá na „mezinárodní“ výplaty.

Místo slibovaného sportovního vzestupu však přišly nejhorší výsledky v novodobé historii týmu. Valná část nakoupených hráčů i trenér Stramaccioni se ze Sparty loni předčasně poroučeli. Od té doby je Andrea Stramaccioni fakticky na placené dovolené. Podle fotek, které zveřejňuje na sociálních sítích jeho pohledná manželka a její fanklub, žijí dál v Praze a po roce se pomalu chystají na přesun do nového bydlení v Římě. Brát novou práci v druhé anglické lize nebo někde v Kazachstánu, o kterých se v průběhu loňska psalo ve sportovních zprávách, pro něj asi nedávalo smysl. Nejštědřejší trenérský kontrakt v české fotbalové lize mu zajišťoval minimálně 1,5 milionu eur ročně (asi čtyřicet milionů) a měl běžet do půlky letošního roku. Sparta si již loni dala stranou část peněz na odstupné pro předčasně končící trenérský tým, a to zhruba pětatřicet milionů korun.

Klub po špatné sezoně vykázal rekordní ztrátu přes sedm set milionů a z trenéra Stramaccioniho se stal „nejšťastnější Sparťan“, hořký symbol mála fotbalu za hodně peněz.

Většina ve ztrátě

Pokud jde o finance, je sparťanský příběh extrémní, ne však výjimečný. Nejpopulárnější sport, do něhož směřuje nejvíce peněz, je v Česku ztrátový byznys. Z hospodářských výsledků české fotbalové špičky by bylo možné s nadsázkou napsat nový Krvavý román. Být v červených číslech, tedy ve ztrátě, je dlouhodobým standardem. Čím větší ambice a rozpočty, tím větší prodělky. A to často bez ohledu na občasné sportovní úspěchy.