Kellnerův Agrofert?

Andrej Babiš stojí před hamletovskou otázkou: Prodat, či neprodat? Je důstojnější ignorovat audity EU, vyšetřování, nebo se vrhnout hotovosti vstříc a tuto patálii skončit?

Dost možná se zkrátka přiblížil moment, kdy si bude muset Babiš vybrat, zda bude politikem, nebo majitelem Agrofertu. Sedět dál na dvou židlích a zůstat ve střetu zájmů, jak zkraje prosince neoficiálně potvrdil audit Evropské komise, by totiž pro Andreje Babiše a Agrofert znamenalo ztratit přístup k dotacím. A Agrofert je jedním z největších soukromých příjemců dotací, z evropských fondů získává řádově stovky milionů korun ročně. Přijít o ně zrovna teď by bolelo ještě více, některé firmy holdingu na tom nejsou právě skvěle.

Andrej Babiš přitom již minimálně jednou prodej části Agrofertu sondoval. Zhruba dva měsíce na jaře 2016 probíhala jednání s emisary čínské CEFC: bylo to v době největší slávy této padlé čínské skupiny. Po prvních kontaktech námluvy skončily. Skupina Agrofert se nakonec přesunula do svěřenských fondů založených Andrejem Babišem, což – jak je nyní zjevné – střet zájmů nevyřešilo a dotace nezachránilo.

Domácích zájemců, pokud by se k tomu Andrej Babiš odhodlal, by bylo mezi místními miliardáři asi víc. Ale jen pro jednoho z nich začala letos pracovat bývalá Babišova pravá ruka. Jan Kadaník byl v minulé dekádě jako manažer Agrofertu u všeho podstatného, co Andrej Babiš dělal a kupoval. V roce 2007 od Babiše náhle odešel do Švýcarska, a to do společnosti, která v minulosti Agrofert oficiálně spoluvlastnila. Letos však dal Švýcarům vale a začal pracovat pro skupinu PPF Petra Kellnera. Podle týdeníku Respekt pracoval na akvizici skupiny zahrnující televizi Nova.

Prodej Agrofertu by byl jednoduchým řešením střetu zájmů. Ale Andrej Babiš ho asi těžko zvolí jako první řešení. Otázka je, co bude dělat, až Agrofert o ty dotace skutečně přijde.