Srdcařova cesta, jak čelit krizi

Coby podnikatel a investor je Pavel Smažík rozkročen napříč obory. Základ jeho podnikání představuje péče o zdraví a zuby, což je obor, který vystudoval a kterému se věnuje celý profesní život: loni se stal jediným majitelem značky Herbadent, fungující už od roku 1897. K tomu je ovšem pasivním investorem v několika módních značkách a hračkářství Hamleys. Příchod koronaviru, strach a povinné uzavření obchodů rozhoupaly celou ekonomiku a Pavel Smažík se stejně jako ostatní podnikatelé snaží s bezprecedentní situací vyrovnat.

Jaký bude dopad na jeho byznys, si v dubnu netroufal moc odhadovat. „V Herbadentu vyrábíme prostředky pro zdraví a z bylin, což je ve správném trendu, který lidi chtějí. Zároveň je mi jasné, že budou mít úplně jiné starosti než přemýšlet o tom, čím si čistí zuby,“ odhaduje. „Na druhou stranu si říkám, že právě teď se lidi učí víc přemýšlet o zdraví a uvědomí si, jaká je to hodnota,“ říká o svých výrobcích směřujících do drogerií, lékáren a k zubařům.

U obchodů s módou v obchodních centrech, kde nebylo koncem dubna ještě zcela zřejmé, jak se budou smět otevřít, byl výhled složitější. „Je to samozřejmě průšvih. Vláda rozhodla, že musejí mít zavřeno. Tečka. Tam nebylo co řešit,“ říká Pavel Smažík.

Dědův inzerát

Start svého podnikání z počátku devadesátých let shrnuje do jedné věty. Být ve správnou chvíli na správném místě se správným produktem a vzděláním.

Právě v době, kdy končil medicínu a mířil k zubařskému křeslu, totiž padl komunistický režim a otevřely se hranice. Svého dědu, pražského Němce, jenž po odsunu skončil ve Frankfurtu nad Mohanem, požádal o zprostředkování brigády. „Dědu nenapadlo nic lepšího než podat inzerát do Frankfurter Allgemeine Zeitung. Nastávající český zubař hledá brigádu v Německu,“ vzpomíná Pavel Smažík. První měsíc se staral jako ošetřovatel o ochrnutého pána a vydělal 1 500 tehdejších „západoněmeckých“ marek. To byly velké peníze, zvlášť pro studenta, který měl předtím stipendium tři sta korun měsíčně.