Peněženky na dietě. Ekonomika, inflace a naděje

Stačí se podívat na nejlevnější hamburgery a máte hned představu, jak ceny v Česku v posledních měsících popojely. Největší řetězec s rychlým občerstvením měnil ceník naposledy letos na jaře, kdy zvedl ceny nejpopulárnějších hamburgerů a pití nejčastěji o pět nebo šest korun. V korunách to na první pohled není nic převratného a je pravděpodobné, že nepravidelní návštěvníci si toho ani nevšimli. V procentech to už vypadá dramatičtěji, protože u nejlevnějších hamburgerů to znamenalo skok o patnáct až dvacet procent, u dražších o pět až deset.

Skutečný rozměr toho, co se pár let v české ekonomice s cenami dělo a v posledních měsících naplno vyhřezlo na povrch, přináší pohled z většího odstupu. Trvalo více než čtvrt století, než nejlevnější hamburgery od McDonald’s v Česku podražily o pouhou desetikorunu. Na posun o dalších deset korun však už stačily jen poslední dva roky.

Cena hamburgerů je jen drobným příkladem rostoucích cen v Česku, ale má v sobě velkou symboliku. Mcdonald’s je největší stravovací řetězec na světě, zároveň patří mezi největší majitele nemovitostí a společnosti s nejpropracovanějším marketingem a kontrolou nákladů. Řetězec, který má v Česku přes sto poboček a tržby přes sedm miliard, uvedl, že zvednout ceny musel. „V posledních dvou letech musel celý gastronomický segment, včetně nás, reagovat na bezprecedentní zdražování,“ uvedla Jitka Pajurková, ředitelka komunikace McDonald’s pro ČR a SR. Vzrostly ceny surovin, energií, ale také mzdy nebo náklady na obaly, jejichž spotřeba během covidu několikanásobně narostla. Řetězec konečné ceny ofi–ciálně jen „doporučuje“ provozovatelům svých restaurací, ale ti je až na malé výjimky přesně dodržují a cenovou politiku komentovat nechtějí.

Ekonomové si hamburgery oblíbili jako cenový metr. McDonald’s totiž napříč státy prodává stejným způsobem víceméně totožné housky s masem. To umožňuje, byť velmi zjednodušeně, porovnávat vývoj nákladů, cen a životní úroveň v různých zemích. Nejznámějším takovým měřítkem je Big Mac Index, s nímž přišel už v osmdesátých letech časopis The Economist. Porovnává ceny dvoupatrového hamburgeru Big Mac a na základě toho předvídá dlouhodobý vývoj a „správný“ kurz měn. Vychází přitom z teorie, že stejný nákupní košík s identickým zbožím by měl v různých zemích stát stejně. A tomu by měl v delším období odpovídat i kurz.

Česká koruna bývala podle Big Mac Indexu dlouhodobě podhodnocená. Vůči dolaru a euru to bývalo až o polovinu. S tím, jak Česko v předchozích dvou dekádách bohatlo, se tento rozdíl postupně zmenšoval. Letos v dubnu, s dalším posílením koruny a zdražením Big Macu na 95 korun, byla česká měna podle tohoto měřítka podhodnocena vůči euru už jen o desetinu. Jinak řečeno, Big Mac v Česku už stál v přepočtu na eura téměř tolik co v západní Evropě.