Spolkni prášek. Proč se Česko potýká s výpadky léků

Dáme paralen, nebo nurofen? Tahle úplně základní léčebná otázka, kterou někdy řešil asi každý rodič nad potomkem s rozpáleným čelem a teploměrem ukazujícím čtyřicítku, byla posledních několik týdnů úplně zbytečná: nebyl ani jeden. Dětské verze nejpoužívanějších léků na horečku a bolest z Česka před Vánoci zmizely, podobně jako nejběžnější antibiotika na předpis a některé další léky.

Jeden z největších výpadků léků začal nevinně. Jako když se utrhne první kamínek ze skály, ale na konci je z toho lavina. Náznaky potíží prý přišly už loni na jaře, u antibiotických sirupů pro děti. Na podzim začaly mizet volně prodejné sirupy na teploty a bolesti určené pro nejmenší. Nejdříve zmizela jedna, pak i druhá příchuť nurofenu pro děti. Posléze nebyly ani čípky, ani další léky pro menší děti obsahující ibuprofen, což je základní účinná látka v nurofenu. Když do Česka v půlce prosince dorazila začínající epidemie chřipky a dalších respiračních chorob, byly z pultů pryč i sirupy s paracetamolem, alternativní léčivou látkou na teplotu prodávanou pod značkami, jako je Paralen nebo Panadol.

Ani tím to však neskončilo. Kdo onemocněl angínou anebo si k viróze přidal častou komplikaci ve formě jiné bakteriální infekce, měl i během ledna problém sehnat nejběžnější penicilin. „Pediatři museli každé ráno volat do lékárny, jaká antibiotika jsou pro děti ten který den k dispozici,“ líčí Simona, máma dětí ve věku tři, šest a osm let. Trojice potomků si prošla obvyklým infekčním trojbojem: jeden týden horečky, následoval velký kašel a dcera nakonec potřebovala i antibiotika. Rodina bydlí na Vysočině a Simona má osobní zkušenost se situací ve třech lékárnách v Bystřici nad Pernštejnem. Marně sháněla i další léky pro děti, které děti potřebovaly na tlumení kašle, chyběl i volně prodejný přípravek Hylak, používaný na obnovu střevní mikroflóry po antibiotikách. „Dithiaden na předpis nebyl k dostání minimálně tři týdny a má být v průběhu února. A hylak, ten mi shání kamarádka v Německu. Kdy tady bude, vůbec nevědí,“ líčí šestatřicetiletá Simona.

Malátné děti, jimž nedokážete ulevit – protože z léků na teplotu a bolest nesmí téměř nic jiného než sirup a čípky s ibuprofenem nebo paracetamolem –, jsou pro rodiče mimořádně stresujícím zážitkem. Když se k tomu přidají chybějící antibiotika na předpis, ať už pro děti, nebo dospělé, začne to být noční můrou i pro vládní politiky a úředníky.

Postcovid a předzásobení

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 rodiče krátce před Vánoci uklidňoval, že situaci má pod kontrolou a na cestě jsou mimořádné dodávky: „Nurofen je v lékárnách a penicilin je vyřešen.“ Jak se v následujících týdnech ukazovalo, bylo to spíš vyhlášení předčasného vítězství. Nedostatek některých běžných léků totiž pokračoval i v lednu, na což často ukazoval ve své – nakonec neúspěšné – prezidentské kampani také Andrej Babiš. A jeho politická souputnice ve vedení hnutí ANO Alena Schillerová začátkem února veřejně vyzvala ministra zdravotnictví k rezignaci s tím, že za nedostatek může „do velké míry“ stát a Válkem vedené ministerstvo. „Protože je to stát, kdo ovlivňuje cenu léků, může zabránit přeprodávání léků z našeho trhu a má plánovat pohotovostní zásoby,“ uvedla politička opozičního hnutí a šéfka poslaneckého klubu ANO.