Andrej Babiš: Život v datech

Narodil se 2. září. Otec působil jako vedoucí v podniku ŘEMPO a pak v Krajském svazu výrobních družstev. Oba rodiče byli členy komunistické strany. Matka Adriana (rozená Scheibnerová) působila také jako soudkyně z lidu a členka Komise lidové kontroly.

Chodil na základní školu při československém velvyslanectví v Paříži, kde byl otec Štefan delegátem PZO Strojexport. Následně se rodina vrátila na Slovensko.

V září nastoupil na gymnázium Collège Rousseau v Ženevě, kde je otec vyslancem při Stálé misi ČSSR u OSN. Kvůli nemoci strávil mladý Andrej rok v nemocnici, ve škole tak absolvoval jen necelý rok. Poté se opět vrátil na Slovensko.

Maturoval na gymnáziu v Bratislavě ze slovenského, ruského a francouzského jazyka a z matematiky. Na střední škole poznal pozdější první manželku Beatu.

Na podzim začal studovat na obchodní fakultě VŠE v Bratislavě, obor ekonomika zahraničního obchodu.

V listopadunastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava (ten se později přejmenoval na Petrimex).

Vedl základní organizaci Socialistického svazu mládeže. V roce 1980 se stal členem Komunistické strany Slovenska. Sám později říkal, že ho k tomu přesvědčila maminka, sama zapálená komunistka.

Ve čtvrtek 11. listopadu mezi 16:30 a 18. hodinou se v bratislavské vinárně U obuvníka Andrej Babiš zavázal ke spolupráci s ŠtB (slovenská část Státní bezpečnosti). Babiš tvrdí, že za něj vázací akt podepsal někdo jiný. Odvolává se na soudní verdikty, žádný ale nerozhodl o jeho výmazu z registru spolupracovníků StB.

Na podzim byl vyslán jako zástupce PZO Petrimex do Maroka. Na starosti má dovoz fosfátů z Maroka do ČSSR a vývoz československého zboží do Maroka. Podle jeho slov si tehdy vydělával 600 dolarů měsíčně a polovinu z toho šetřil.

V březnu získal diplomatický pas ČSSR. Ten se ovšem nedával automaticky všem pracovníkům v zahraničním obchodu. Jeho vydání předpokládalo nějaké další „zásluhy“.

Pád režimu a zrod demokracie v Československu sledoval Andrej Babiš na dálku z Maroka. Podle Babišova tehdejšího spolupracovníka z Maroka Lubomíra Šidaly si peníze, které vydělali na provizích, přesunuli do banky v lichtenštejnském Vaduzu.

Andrej Babiš se vrátil z Maroka zpět do Bratislavy do Petrimexu jako ředitel skupiny 32, která měla na starost obchod s hnojivy. Jeho bývalý nadřízený Anton Rakický se stává šéfem celého Petrimexu.

Postupný přesun do Česka. Sháněl úvěr pro továrnu Lovochemii a pro Petrimex v této souvislosti získal exkluzivitu na obchod s hnojivy z produkce Lovochemie. V lovosické fabrice také poznal pozdější druhou manželku Moniku.

V lednu 1993 vznikl první Agrofert s.r.o., zamýšlená pobočka Petrimexu.

V listopadu se Andrej Babiš v nově založené státní a. s. Lovochemie stal členem představenstva za Fond národního majetku ČR.

V červenci 1994 vznikl Agrofert a.s. jako dcera bratislavského Petrimexu. Díky exkluzivním smlouvám s Lovochemií a slovenským Duslem ovládl obchod s hnojivy.

Vznikla Agrobohemie, společný podnik s polostátním Unipetrolem. Přes Agrobohemii později Babiš ovládl velkou část chemického průmyslu. Petrimex se neúčastnil navýšení kapitálu v Agrofert a.s., ten tak ovládla neznámá švýcarská společnost OFI, podle Babiše založená jeho spolužáky ze Ženevy.

Andrej Babiš 27. dubna oficiálně ukončil zaměstnání ve slovenském Petrimexu.

Souboj o ovládnutí Lovochemie.

Agrobohemie, společný podnik Agrofertu s Unipetrolem, skoupila akcie Lovochemie a ovládla ji. Z Lovochemie se stal základ Babišova podnikatelského impéria. On sám později říkal, že ovládnutí tohoto podniku je jediným škraloupem v jeho profesním životopisu.

V lednu skončil v úpadku tehdejší největší chemický podnik v zemi, koncern Chemapol. Jednotlivé podniky z koncernu (např. Synthesia, Fatra) se přesouvají do nově vytvořené společnosti Aliachem.

Vláda Miloše Zemana rozhodla o prodeji Aliachemu společnosti Agrobohemie (společnému podniku Unipetrolu a Agrofertu).

Zemanova vláda privatizovala Unipetrol, vítězem soutěže se stal Agrofert. Ten však následně nezaplatil a soutěž byla zrušena. Miloš Zeman proto ještě v roce 2011 mluvil o Babišovi jako o nedůvěryhodném podnikateli.

Andrej Babiš se stal oficiálně většinovým vlastníkem Agrofertu. Od roku 2004 pak byl jediným akcionářem, a tedy stoprocentním vlastníkem.

V opakovaném prodeji Unipetrolu zvítězil polský PKN Orlen, Agrofert v obchodu figuroval jako partner, který měl získat některé chemické továrny. Poláci dohody vypověděli a došlo ke sporu o ovládnutí části chemiček.

Odložena trestní kauza zabývající se ovládnutím Lovochemie Andrejem Babišem.

Odposlechy zachytily, jak Babiš v letech 2004 a 2005 lobboval u členky vedení České konsolidační agentury. Jednalo se o oddlužení Aliachemu a vliv nad Kosteleckými uzeninami.

Babiš nevybíravými metodami Kostelecké uzeniny skutečně ovládl.

Spor s Unipetrolem skončil, Agrofert ovládl Agrobohemii a podíly v chemických továrnách.

Prezident Václav Klaus vetoval zákon o biopalivech. Andrej Babiš jej za to veřejně kritizoval, následně si zařídil, aby poslanci na poslední schůzi sněmovny před volbami prezidentovo veto přehlasovali.

Založil občanskou iniciativu Akce nespokojených občanů, později ANO 2011. Přirovnával domácí politiku k „českému Palermu“.

V srpnu se stal prvním předsedou hnutí ANO.

26. června oznámil koupi vydavatelství Mafra, kam patřily mj. deníky MF DNES, Lidové noviny a Metro, dále zpravodajský server idnes.cz a další média. Do čela MF DNES dosadil Babiš novinářku Sabinu Slonkovou, do čela Lidových novin pak novináře Istvána Léka. Brzy nato dokoupil i Rádio Impuls.

V říjnu získalo ANO 18,65 % ve sněmovních volbách a stalo se druhou nejsilnější stranou.

Andrej Babiš opouští post předsedy představenstva Agrofertu. Stává se prvním místopředsedou vlády a ministrem financí v kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Tyto funkce zastával až do jara 2017.

Při projevu ve sněmovně 23. března poprvé prohlašuje, že Farma Čapí hnízdo patřila jeho dětem a manželce Monice.

Zkraje roku, 3. února, přesunul kvůli zákonu o střetu zájmů akcie holdingů Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Na jaře byl odvolán z vládních funkcí, prezident Miloš Zeman se snažil tomuto kroku všemožně bránit.

V září byl Andrej Babiš poprvé sněmovnou vydán k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.

V říjnu ANO zvítězilo ve volbách se ziskem 29,64 % hlasů.

V prosinci byl Babiš poprvé jmenován premiérem, tehdy menšinové vlády hnutí ANO.

V lednu první Babišova vláda nezískala důvěru a vládla v demisi.

V červnu vznikla vláda ANO a ČSSD a Babiš se stal podruhé premiérem, tentokrát už „plnohodnotným“. Vláda, která se opírala o podporu KSČM a místy také SPD, vládla až do roku 2021.

Vypukla covidová epidemie. První vlnu na jaře 2020 země pod Babišovou vládou zvládla poměrně úspěšně. Na podzim však Babiš osobně další vlnu pandemie podcenil a Česko se postupně v letech 2020 a 2021 dostalo na pozici jedné ze zemí s vůbec nejtragičtějšími důsledky covidu.

V říjnu ANO prohrálo volby s koalicí Spolu a se ziskem 27,12 % skončilo druhé. Hnutí odešlo do opozice a Babiš se stal poslancem.

V září začal soud projednávat kauzu Čapí hnízdo.

V neděli 30. října ohlásil Andrej Babiš svou kandidaturu na prezidenta. V kampani se prezentoval jako „nový, hodný Babiš“.

V pondělí 9. ledna byl Babiš nepravomocně osvobozen v kauze Čapí hnízdo.

V prvním kole prezidentských voleb (13. a 14. ledna 2023) získal celkem 1 952 213 hlasů (34,99 %) a skončil těsně druhý za Petrem Pavlem. Ve druhém kole prezidentských voleb byl poražen Petrem Pavlem, který získal 58,32 % hlasů .