Náš problém s očkováním

Kam jsme v Česku v první půli března došli, pokud jde o očkování proti covidu?

Co se týká celkové proočkovanosti – byli jsme pod průměrem Evropské unie. Situace je ještě jiná, jakmile se podíváte na prioritní skupiny. V kategorii nad osmdesát let na tom ještě nejsme dramaticky špatně, podle údajů ECDC tam u nás bylo proočkovaných asi 49 procent lidí, ale v dalších skupinách jako 70 až 79 let se propadáme podstatně níž i oproti blízkým zemím; u skupiny 60 až 69 let jsme na tom ještě hůře. Celkově jsme naočkovali docela dost lidí, ale v těch nejzranitelnějších skupinách jsme byli relativně horší než mnoho zemí v Evropě.

Jedním z důvodů je nedostatek vakcín. V Maďarsku či v Srbsku se již očkuje v Evropě neschválenými vakcínami z Ruska a Číny. Mluví se o nich na Slovensku a v Česku. Stojí jejich možný přínos za riziko, že přesně nevíme, jak byly testovány a v jakých podmínkách se opravdu vyrábějí?

Myslím si, že nestojí. Jakýkoliv lék včetně vakcín musí projít standardním procesem, kdy se odbornice a odborníci dívají nejen na čísla, ale dělají i analýzu skutečných ampulí a mohou se jet podívat do výrobního podniku. Na úrovni národních regulátorů léčiv, jakým je v Česku Státní úřad pro kontrolu léčiv, to dost dobře nejde. Měli bychom to nechat na Evropské lékové agentuře EMA, pokud tedy o schválení výrobci požádají, což se v případě Sputniku již zřejmě děje. Jakmile EMA vakcíny schválí, můžeme je začít používat.

Nepovedou diskuse o neschválených vakcínách k menší důvěře v očkování?

Je to riziko, ale jako zásadnější problém vidím neexistenci kvalitní informační kampaně o očkování. Když nejsou k dispozici spolehlivé informace, šíří se ty nespolehlivé, nebo dokonce cíleně dezinformační. Potřebujeme kampaň, která by lidem ukázala, že používané vakcíny jsou bezpečné a účinné.

V Evropě bylo schváleno už několik vakcín. Měli by mít lidé možnost si vybrat tu, které věří, případně takovou, která v reálném světě vykazuje nejlepší výsledky?

Dnes lidé mohou vakcínu odmítnout a počkat si na jinou. Já si však říkám, jestli mají opravdu dostatek informací, aby se mohli fundovaně rozhodnout pro konkrétní vakcínu… Obecně si myslím, že čekat na nějakou, podle přestav lidí lepší vakcínu je mnohem rizikovější než potenciální přínos vakcíny, která má o nějaké procento vyšší nebo nižší účinnost. Poslední data ukazují, že všechny dosud schválené vakcíny mají velmi vysokou účinnost v zabránění těžkému průběhu covidu a nutnosti následné hospitalizace.

Na rozdíl od vakcín neznáme nyní proti covidu účinný lék. Jak se díváte na snahy experimentovat s nasazením starších léků určených na jiné nemoci, jako je třeba veterinární ivermektin, jehož účinek proti covidu žádná věrohodná studie dosud neprokázala?

Vidím to jako velký problém a selhání odborníků, kteří chtějí používat tyto léky bez toho, že by existovala solidní data o jejich účinnosti. U ivermektinu jsou popsány nežádoucí vedlejší účinky. Rozhodně to není v rovině „neuškodí, tak proč je nemocným nepodat?“. Kdyby lékaři skutečně chtěli udělat kontrolovanou studii, potom by to bylo skvělé. Ale podávat tyto léky mimo kontext jakékoliv kvalitní a dobře připravené klinické studie je podle mě neetické.