Dvanáct milionů vpichů. Závod s časem začíná

V normálním roce je největší akcí na českobudějovickém výstavišti Země živitelka. Na zemědělskou výstavu, kde jsou k vidění traktory, kombajny a kde se prodává vše od farmářských specialit po pánve od krále teleshoppingu Horsta Fuchse, obvykle dorazí přes sto tisíc lidí. Jenže nyní již druhým rokem nežijeme v normálních časech a letos to vypadá, že největší událostí na budějovickém výstavišti bude masivní očkování proti covidu. Pokud vše půjde podle plánu, nejmodernější pavilon T, který leží kousek od břehu Vltavy, se už během ledna promění v jedno z prvních obřích vakcinačních center v zemi.

Zpočátku půjde jen o kusovou záležitost, zkoušku provozu na menším počtu lidí. Vakcína proti covidu může být minimálně do března nedostatkovým zbožím. Na jih Čech mělo podle plánů ze začátku roku dorazit v lednu necelých dvanáct tisíc dávek, v únoru dvacet tisíc. Tato čísla je navíc nutné dělit dvěma, protože obě dosud schválené vakcíny vyžadují dvě injekce do ramene zhruba v měsíčním odstupu. Pokud se provoz osvědčí a v březnu bude vakcíny dost, mělo by pavilonem T začít procházet až 1 200 lidí denně. Ideálně od rána do večera, sedm dní v týdnu, několik měsíců v kuse.

Je to souboj s časem. Většina evropských zemí zavedla s druhou vlnou pandemie různě přísné karantény kvůli raketově rostoucímu počtu případů infekce novým koronavirem. Snaží se tím předejít tragickým škodám na zdraví, ochránit systémy zdravotní péče před zahlcením a udržet v chodu ekonomiku. Česko, po krátkém a – jak se nyní vzhledem k šíření nákazy ukazuje – uspěchaném uvolnění pravidel, se hned po Vánocích ponořilo již potřetí do nejtvrdšího stupně karantény. Opět rekordně vzrostl počet odhalených infekcí, začal stoupat počet úmrtí a zdravotní systém se dostal blízko kolapsu. Česko se vyšvihlo na nechtěná přední místa v žebříčcích zemí, které pandemii zvládají nejhůř ze všech.

Vakcíny se jeví jako nejlepší zdravotnické řešení rok trvající krize. Přinejmenším dvě již prokázaly, že nabízejí účinnou ochranu před těžkým průběhem nemoci. Závod v očkování světa proti covidu-19 začal před koncem roku, kdy americký a evropský lékový úřad schválil použití vakcíny firem Pfizer/BioNTech; v lednu se přidala látka od společnosti Moderna. Start očkování přináší určité potíže i kompetentním vládám, včetně těch, jež předchozí vývoj zvládaly. Sousední Německo mělo již v prosinci připravených více než čtyři sta velkých center i mobilní týmy vyrážející do domovů seniorů, avšak i tam zkraje ledna očkování drhlo kvůli malé dostupnosti vakcín. Nicméně systém připravený na tři sta tisíc dávek denně již měli Němci hotov.

Část potíží při pomalém rozjezdu je pochopitelných. Jde o nové vakcíny, navíc složité na distribuci: je nutné je skladovat pod bodem mrazu. Kvůli urgentní potřebě ochránit spoustu lidí a nedostatečné výrobní kapacitě bylo nutné vymyslet pravidla, kdo přijde na řadu jako první. Německo se ze tří možných scénářů rozhodlo jít cestou urychleného očkování všech lidí nad osmdesát let. Při možnosti vakcinovat půl milionu lidí týdně jim v modelech vyšlo, že tento postup ušetří zdaleka nejvíce životů a nejrychleji uleví nemocnicím. Jiné země jako například Bulharsko začaly s očkováním ve zdravotnictví, protože měly nemocnice plné pacientů s covidem a nákaza se rychle šířila mezi personálem.