Nestrašme se. Máme na to
5. dubna 2020
Reportér 04/2020 · Číslo 68Nestrašme se. Máme na to
Kvůli koronaviru očekávejme strašidelné zprávy o stavu české, evropské a světové ekonomiky. Není však správné propadat panice. Svět je, zdá se, lépe připraven, než byl v roce 2008.
Když se nákaza koronavirem dostala – obrazně řečeno – za čínskou zeď a během několika týdnů přerostla v světovou pandemii, neexistovala v březnu v Evropě, USA ani dalších zemích patrně jiná cesta než šokově zmrazit pohyb a kontakty lidí. Za daných možností testování a (ne)připravenosti na pandemii šlo o jedinou možnost, jak zabránit dramatickému přehlcení zdravotního systému – a zachránit tak spoustu životů.
Negativním důsledkem jsou lidé a firmy bez příjmů a globální ekonomika směřující do recese, jakou nejspíše nikdo v moderní historii nezažil. Přece jen je však zde jeden důležitý fakt. Ano, nebyli jsme připraveni na virovou pandemii, událost objevující se v Evropě s takovýmto dopadem – doufejme – jen jednou za sto let. Avšak na boj s ekonomickým průšvihem jsme dnes vybaveni relativně dobře. Rozhodně lépe než při poslední globální finanční krizi, od níž nás dělí jen desetiletí. Nyní navíc panuje široká shoda, že proti propadu hospodářství je potřeba masivně zasáhnout.
Již koncem března bylo zřejmé, že dopad vynucené hibernace na ekonomiku bude tvrdý.
O stavu hospodářství začala vypovídat první čísla. Příznačně je často doprovázel komentář, že se ještě nikdy něco takového nestalo, a to ani za velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Ve Spojených státech, kde jsou výpovědi z práce snadnější, vzrostl již během třetího březnového týdne počet lidí žádajících o podporu v nezaměstnanosti o téměř 3,3 milionu lidí. To je čtyřikrát více, než byl předchozí rekord během všech hospodářských propadů od roku 1967, kdy se za mořem začalo se zveřejňováním tohoto údaje. Míra propadu ekonomiky v Evropě a v Česku se na přelomu března a dubna ještě nedala přesně odhadnout, ale bylo jasné, že také zde půjde o velký sešup.
Spouštěčem recese bylo správné rozhodnutí vlád uvést významnou část ekonomiky do umělého spánku, aby se šíření nebezpečného viru zpomalilo. Ani v té nejhlubší „klasické“ hospodářské krizi by se nemohlo stát, že skoro všechny obchody zavřou, letecká doprava a turisté zmizí a zástupy podnikatelů přijdou během dne o všechny příjmy. V tomto mimořádném kontextu je potřeba číst zprávy a údaje o krizi, jaká tu ještě nebyla. Stejně mimořádná ovšem tak musejí být opatření, aby se dopady zmírnily, propad trval co nejkratší dobu a ekonomika nepřešla z chtěného spánku do kómatu.
Podpořte Reportér sdílením článku
Do Reportéra přišel, protože si myslí, že práce musí mít smysl a člověka bavit.