Tajemné názvy

Únorové parlamentní volby vyhrálo OĽaNO. Celým jménem Obyčajní ľudia a Nezávislé osobnosti, NOVA, Kresťanská únia, Zmena zdola. Do jaké části politického spektra se řadí? Dle názvu těžko říct. Druhá skončila strana Smer-SD Roberta Fica: ta je jako jedna z posledních ještě spojená s tradičním politickým názvoslovím: „SD“ znamená sociální demokracie.

Třetí nejvyšší počet hlasů dostalo hnutí SME RODINA: z toho nelze na první pohled vyvodit o politické orientaci nic, přestože donedávna pro jistotu neslo i jméno otce zakladatele, tedy „SME RODINA – Boris Kollár“. Podobně na tom byla čtvrtá, krajně pravicová strana ĽSNS. Rovněž ta měla v názvu jméno šéfa, tedy „Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko“.

Ne zcela jasné jsou též názvy maďarských stran. Jejich vůdcové se rozhádali a propadli; mimo je třeba MOST-HÍD s veteránem Bélou Bugárem. Neslavně dopadli i slovenští liberálové: také jejich politická orientace se ne vždy dala odhadnout podle jména. Tisíc hlasů k sedmi procentům hlasů znamenajícím vstup do parlamentu scházelo koalici s polojasným názvem PS/SPOLU (Progresívne Slovensko/SPOLU). Do parlamentu proklouzlo SaS (Sloboda a Solidarita) a nová strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky, která kandidovala s dlouhým podtitulem „Strana odborníků a osobností z regionů“ a heslem „Dobro musí zvítězit“.

Na Slovensku tak může vládnout libozvučná sestava jak z básně Christiana Morgensterna. „Oľano SaS Za ľudí? Sme Rodina!“