Proč univerzity poklesly
29. června 2017
Reportér 7/2017 · Číslo 35Proč univerzity poklesly
Před největší české školy se dostávají konkurenti z Východu. Může za to i slabší zájem studentů z ciziny a fakt, že na zahraniční profesory nejsou peníze, říká Petr Konvalinka (56), rektor Českého vysokého učení technického. Vysvětluje také kauzy, které hýbaly jeho školou, a váhá, zda znovu kandidovat.
Je to tím, že se do žebříčku dostávají nové školy z Asie a Ruska a školy s mimořádnými prostředky. Uvedu příklad univerzity v Tomsku, která dostala částku v přepočtu asi dvě miliardy korun, a prezident Putin vyslovil přání, že by se měla dostat do první stovky žebříčku. Záleží také na kritériích žebříčků.
Někde se například počítá, jaké jsou institucionální prostředky připadající na jednoho studenta či zaměstnance. U nás jsou velmi malé. Z pětimiliardového rozpočtu ČVUT tvoří tyto příjmy (peníze od státu na vzdělávací činnost – pozn. red.) asi třetinu, zbylé dvě si musíme vysoutěžit v konkurenci se všemi univerzitami a výzkumnými týmy.
Počet zahraničních studentů za dobu, co jsem rektorem, stoupl z jedenácti procent na devatenáct. Ideální by bylo třicet procent, ale zájem o studium v České republice není takový. Studenti, kteří mají prostředky na studium u nás, už pošilhávají po tom, že by si zaplatili studium v Británii nebo Americe. Ty my nezískáváme. My se zaměřujeme na studenty z Ukrajiny, Ruska, Asie.
Ti u nás tvoří asi polovinu z těch devatenácti procent cizinců. I proto, že studují zadarmo. A u hostujících profesorů je problém v tom, že je nedokážeme zaplatit. Evropské fondy na tyto účely se na ministerstvu školství nepodařilo administrativně ošetřit, takže z Evropy žádné peníze nejsou a sami na to nemáme.
Nám nyní nešlo o celkový počet zájemců, ale o kvalitu přijatých. Zavedli jsme proto přijímací zkoušky na všechny fakulty. V praxi to znamenalo, že jsme nově přijatými studenty naplnili něco přes devadesát procent kapacity.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.