Kauza Harrachov: To by se v Agrofertu nestalo!

Že řídit stát jako firmu má své hranice, se ukazuje i v příběhu prodeje státních pozemků v Harrachově.

Po nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí se rozjelo několik akcí, které měly přinést více peněz do státní pokladny. V případě podřízeného Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) to znamenalo přezkum uzavřených smluv (tedy od koho, kolik a za co Česká republika inkasuje) a rozprodej nepotřebného majetku.

Jako jedna z podhodnocených smluv se jevila nájemní smlouva se Sportovním areálem Harrachov, akciovou společností provozující sjezdovky a lanovky na pozemcích státu ve stejnojmenném centru. Byť se z pohledu státu jednalo fakticky o drobnost (zvýšení nájmu z 2,2 na 3,5 milionu ročně), šlo od samého počátku o velmi citlivou věc. Jednak jde o třiadvacet hektarů pozemků (včetně stavebních) uvnitř Krkonošského národního parku, jednak provozovatel sjezdovek patří vlivné sportovní lobby – České unii sportu, vedené právníkem a lobbistou Miroslavem Janstou, a Svazu lyžařů ČR.

Ministr financí Babiš o tomto sporu věděl, se všemi účastníky se sešel. „Své“ úředníky – před necelými dvěma roky – podržel. Úřad si nechal pozemky ocenit (znalec došel k částce necelých osmdesát milionů za celý areál), podal žalobu na nájemce, ale akciovku Janstovy unie a Svazu lyžařů nechal dál na pozemcích státu podnikat i bez jakékoliv platné smlouvy. Ta původní totiž vypršela a nájemce – Sportovní areál Harrachov – s novou smlouvou a zvýšeným nájmem nesouhlasil.

V zákulisí začal šéf hlavního akcionáře areálu, České unie sportu, Miroslav Jansta lobbovat za prodej pozemků, a to za nižší, ideálně aspoň poloviční cenu. O pozemky přitom projevila zájem i Správa Krkonošského národního parku (patří pod ministerstvo životního prostředí), která je potřebovala k hospodaření na sousedních parcelách, o část pozemků se hlásil Harrachov například kvůli řešení problematického parkování v obci.