Starší bílý muž

Co Donald Trump může doopravdy udělat.

Deník Donalda Trumpa, 20. leden 2017, první den v úřadu prezidenta.

Úkoly: Označit Čínu za měnového manipulátora. Zavolat ředitelům velkých společností vyrábějících v zahraničí a oznámit jim, že na jejich výrobky bude třicetiprocentní dovozní clo. Ukončit jednání o TPP, smlouvě o volném obchodu s Asií. Začít jednat o NAFTA, dohodě o volném obchodu s Kanadou a Mexikem. Na hranici začít stavět zeď.

Toto je skutečný výčet některých předvolebních slibů Donalda Trumpa. Tyto sliby – omezující volný pohyb zboží a kapitálu – rezonovaly v okolí Velkých jezer, v rezavém pásu Ameriky, jak se říká státům zaměřeným dříve na uhlí, ocel a výrobu.

Tři z nich (Pennsylvánie, Michigan a Wisconsin) těsně přešly na jeho stranu a přinesly mu nečekané vítězství. Zmíněné sliby by měly – aspoň podle Trumpa – vrátit do země práci, která se kvůli dohodám a nefér konkurenci přesunula do Číny.

Přinést ovšem dostatek „dobře“ placených míst pro starší bílé muže s nižším vzděláním, což byla jeho klíčová základna, bude velmi těžké. V angličtině se jim říká obtížně zaměstnatelní, a to z důvodu jejich vysokých (platových) požadavků, nikoliv kvůli mezinárodnímu obchodu. Jeho základem je totiž vzájemná výhodnost; Američané z něj těží nižšími náklady (například nakupují levné zboží z Asie), tudíž mají vyšší zisky. Vymění Trump práci pro určitou skupinu za vyšší náklady pro všechny? Americká ekonomika dál běží na steroidech levných peněz, které pouští do oběhu centrální banka. Na téměř nulové úroky se bojí sáhnout i při plné zaměstnanosti několik let po krizi. Bankéři se obávají, že stav ekonomiky je stále ještě velmi křehký. Skutečně do ní bude chtít prezident zasáhnout?

První Trumpův den by nakonec mohl být mnohem klidnější, než by se z jeho předvolební rétoriky zdálo.