Andrej Babiš. Zasloužil se o dotace

Zní to skoro jak nápis na náhrobní kámen, ale existence Andreje Babiše v politice přitáhla pozornost veřejnosti k dotacím: za čas to možná bude paradoxně považováno za jeden z těch lepších důsledků jeho působení. Fakt, že člen klubu nejbohatších lidí v zemi a majitel obrovského podniku může být zároveň dlouhodobě jedním z největších příjemců a beneficientů různých veřejných podpor, je ohromující. Jak takový systém funguje? Kdo a proč jej zrovna takto nastavil? Případně jaký smysl má ulevovat dominantnímu podniku v jeho oboru?

Tyto otázky jsou zjevně na místě, uvážíme-li, že sám Agrofert, největší soukromý příjemce dotací v Česku, spustil letos reklamní kampaň, v níž vysvětluje, že to je normální. Dosud ve výročních zprávách věnoval přijatým dotacím jen dva řádky, ale v čerstvě zveřejněné zprávě za rok 2015 jsou to celé dvě stránky. Z nich se dozvíte, že i loňský rok byl rekordní. Babišovým závodům vznikl nárok na 1,65 miliardy dotací na provoz (především zemědělství) a investice (především chemie). K tomu se poprvé dozvíte, že navrch přišlo 149 milionů na podporu výkupu „zelené“ elektřiny z bioplynek. Rozepsány jsou i daňové prázdniny pro jednotlivé podniky ve skupině – zbývá dodat, že na dani z příjmů celá skupina loni zaplatila 1,55 miliardy.

Posun k větší transparentnosti ohledně dotací je potřeba pochválit. Může to být první krok ke změně: systém dotující velké, dominující podniky, je totiž neospravedlnitelný.