Centrální banka: Trezory plné eur

Předávání klíčů od trezorů v České národní bance (ČNB) se blíží, ale zdaleka není jisté, kolik v nich bude peněz.

V polovině roku vyprší druhé období guvernéra ČNB Miroslava Singera, s nímž je spojené skokové oslabení koruny v listopadu 2013 na 27 Kč za euro.

Potvrdilo se, že spustit měnové intervence je mnohem snazší než s nimi skončit. Horizont, kdy režim slabší koruny skončí, se aktuálně posunul někam do první poloviny roku 2017. Původní odhad, první měsíce roku 2015, je již dávno za námi. Prostě obzor je potvora, pořád někam utíká.

Aby banka udržela hranici sedmadvaceti korun za euro, musí být připravená kdykoliv vyrobit elektronické koruny a nakoupit za ně eura, aby hranici ubránila. Po úvodním šokovém oslabení, při kterém ČNB utratila 200 miliard Kč, byl klid až do poloviny loňského roku.

Poté musela slabou korunu podpořit nákupem eur za dalších 243 miliard Kč, letos v lednu podle odhadů pustila do oběhu dalších padesát miliard korun. To vše především kvůli spekulantům očekávajícím skokové posílení koruny a kvůli rostoucí atraktivitě úložek v české měně: úrokové míry jsou v Česku (zatím) vyšší než v eurozóně.

Evropská centrální banka se nyní snaží podpořit ekonomiku vyvoláním inflace a oslabením eura, které proto v prosinci zamířilo ještě hlouběji do záporné úrokové míry – banky nyní platí 0,3 procenta za privilegium si u ECB vůbec uložit peníze. V lednu následovalo Japonsko, které se marně snaží vyvolat aspoň procentní inflaci již několik desítek let.

A nyní je velmi pravděpodobné, že do záporných sazeb zamíří i ČNB (jako dříve Švýcaři, Dánové a Švédové): jinak by riskovala ještě větší příliv eur užívajících si (aspoň) nulové úroky v korunách.

Miroslav Singer může být rád, že v čele banky končí teď. Trezory plné eur kvůli boji za oslabenou korunu budou zřejmě malým problémem ve srovnání s tím, jaké experimenty a jejich nečekané důsledky čekají na jeho nástupce.