Kanadské noci bez hokeje

O setrvalém odchodu těch nejlepších hokejistů z Kanady do americké části NHL.

Kanaďany nejspíše čeká dlouhé jaro bez hokeje: již zkraje března totiž bylo téměř jisté, že se do vyřazovací části kanadsko-americké NHL nedostane ani jeden tým ze severu. Poprvé od sezony 1969/70, což je v zemi milující hokej docela událost. Děsili se toho hospodští i majitel televizních práv pro Kanadu, který ročně platí v přepočtu osm miliard korun. Žádný kanadský tým v play-off znamená propad v sledovanosti a příjmech z reklamy.

Majitelé hokejových týmů se přitom snaží, aby byla soutěž vyrovnaná bez ohledu na finanční možnosti vlastníků a místní trh. Třeba tým New York Rangers na tom bude s příjmy vždy lépe než floridští panteři Jaromíra Jágra hrající před poloprázdným hledištěm – proto také majitelé regulují soutěž více než odborový svaz železničářů odměňování na dráze. Týmy mají například dané maximální rozpočty na mzdy nebo existují pravidla zvýhodňující slabší týmy při výběru talentovaných hráčů.

Přesto v Kanadě sídlící kluby tápou. V zemi se platí vyšší daně než v Americe, kanadský dolar je známý svými výkyvy. Poslední rok se přiblížil historickému minimu vůči dolaru s tím, jak propadla cena ropy a dalších surovin, jejichž vývoz je pro kanadskou ekonomiku důležitý. Na hráče a management kanadských týmů dopadá i větší tlak fanoušků, médií. Výsledkem je setrvalý odchod nejlepších hráčů do bohatší, klidnější a také teplejší americké části ligy. Trh se nakonec vždy prosadí.