O nezničitelnosti nejen umění
3. dubna 2022
Reportér 04/2022 · Číslo 92Nad podobností (i odlišností) okupace Československa a Ukrajiny sovětskými, respektive ruskými vojsky se zamýšlí pamětník událostí ze srpna 1968 a spisovatel Jiří Kratochvil.
V šedesátých letech byl v Brně obnoven předválečný časopis Index. Pokud vím, tak mnoho čísel nestačilo vyjít. Však v tom krátkém čase, jejž měl Index k dispozici, se mi podařilo domluvit na cyklu rozhovorů o kontinuitě v moderním umění.
Ale nakonec se tam mohl objevit pouze rozhovor jediný.
Chtěl jsem začít básníkem Bohuslavem Reynkem. Schoval jsem si jeho dopis, v němž příznivě reagoval na mé přání. A schoval jsem si ho dokonce i s obálkou, protože je na ní poštovní razítko: Havlíčkův Brod 20. 8. 68.
Vylovil jsem ho ze schránky ráno 21. srpna, toho prvého dne bratrské (kainovské) okupace, co nás pak na dvacet roků zalehla. Takže rozhovor mezi Petrkovem a Brnem o kontinuitě v moderním umění se pak už bohužel neuskutečnil. Právě byla přervána kontinuita naprosto se vším, čím jsme dosud žili.
Ale jelikož vzdálenost mezi ateliérem malíře Jánuše Kubíčka, jehož jsem taky oslovil, a rožákem na Orlí ulici, kde jsem tenkrát bydlel, byla na rozdíl od vzdálenosti mezi Petrkovem a Brnem zanedbatelná, do ateliéru jsem se vypravil, i když s vědomím, že náš rozhovor teď asi nebude o moderním umění. Vystoupal jsem do půdního ateliéru a malíř mě tam uvítal slovy: Tak šťastnou a veselou okupaci!
Podpořte Reportér sdílením článku
Profesionálním spisovatelem se stal po roce 1989, do té doby publikoval v samizdatu.