Štěnice u papeže

V archivních materiálech po bývalé Státní bezpečnosti jsou odpovědi na otázky kolem jedné z nejzáhadnějších akcí někdejší rozvědky: tajné operace v kancelářích Vatikánu. Definitivní „rozhřešení“, zda tam československá špionáž měla štěnici, chybělo šestadvacet let. Nyní jsou zde nové informace a podrobnosti. Podle zjištění magazínu Reportér komunistická rozvědka skutečně zařídila umístění sovětského odposlouchávacího zařízení do pokoje blízkého spolupracovníka papeže Jana Pavla II.

Vysoký černovlasý čtyřicátník s ostrým výrazem ve tváři se procházel po vyhlídce u odpočívadla dálnice jižně za rakouským Innsbruckem. Šlo o vyhlídkové místo s kaplí a křížem na stožáru, které se nachází hned za Europabrücke, druhým největším mostem v Evropě. Unikátní stavba přetíná obří zalesněné údolí; stojí ve výšce 190 metrů, most drží pět betonových pilířů a po čtyřproudové dálnici se po něm jede zhruba 800 metrů.

Sportovně vyhlížející muž měl v ruce igelitovou tašku. Po nějaké chvíli do ní sáhl, vyndal si svačinu a lahev s vodou. Pak si sedl na lavičku a zase odpočíval. Jeho spolujezdec, o šest let starší muž, stál opodál a díval se do dáli. Na Alpy.

Bylo jaro roku 1986 a v okolí Innsbrucku ještě doznívala zima. Alpy vypadaly z té vyhlídky jako homole cukru postavené někde v trávě na louce. Na vrcholech hor ležel sníh. Ale na jejich úpatí a v údolích už bylo sucho. Necelých deset stupňů nad nulou byla obvyklá innsbrucká teplota dnů v tomto ročním období; chladný dech a jarní paprsky k sobě jaksi patřily.

Starší muž, který byl opřený o zábradlí vyhlídky a sledoval okolí, sebou najednou cukl a řekl: „Už je tady.“

Pod vyhlídkou bylo parkoviště. Za pár minut tam přibrzdil modrý Ford Sierra. Vůz, který se pro svou výdrž hodil na daleké cesty, zaparkoval v těsné blízkosti zeleného opelu s českou poznávací značkou. Z modré sierry vystoupila sympatická blondýna. Rentgenoložka přijíždějící z italské Piacenzi, relativně velkého města vzdáleného sedmdesát kilometrů od Milána.