Logo

Dámo a pánové, vítám vás ve třídě

Post Image

Dámo a pánové, vítám vás ve třídě

Play icon
16 minut

foto Jan Vaca

Ještě v osmnácti měla Barbora Bühnová o IT jen velice málo informací. Dnes je proděkankou na Fakultě informatiky brněnské Masarykovy univerzity a působí v rámci Českého centra excelence pro kyberkriminalitu C4e. A je také spoluzakladatelkou organizace Czechitas, která si klade za cíl dostat k programování a obecně do IT více žen. Dobře si totiž pamatuje, jak byla kdysi ve třídě na vysoké škole jediná dívka.

Vzpomene si Barbora Bühnová, dnes proděkanka IT fakulty, kdy poprvé programovala? „Na střední škole jsem o programování ani počítačích téměř nic nevěděla,“ zasměje se.

Když se totiž Barbora, tehdy ještě dívčím jménem Zimmerová, v průběhu roku 1999 rozmýšlela, na jakou vysokou školu si podá přihlášku, vůbec neměla jasno. Věděla jednu věc – díky učiteli na gymnáziu ve Vysokém Mýtě ji bavila matematika a chtěla tuto dovednost využít při dalším studiu. Zároveň, jak sama říká, měla výhodu v tom, že ji nikdo doma netlačil, na kterou školu by měla zamířit.

„Rodiče nemají vysokoškolské vzdělání a byli rádi, že chci dál studovat. Zároveň díky tomu nelpěli na tom, že si musím vybrat školu, kterou úspěšně dostuduji, což se jinak často stává. A to mi dalo svobodu, která byla při rozhodování klíčová,“ vzpomíná.

Nakonec podala přihlášku hned na tři školy, kde se dělaly přijímací testy z matematiky. Konkrétně na VŠE v Praze, Matematicko-fyzikální fakultu pražské Univerzity Karlovy a na informatiku brněnské Masarykovy univerzity. V případě třetí školy ji hned vzali, aniž by musela testy skládat. To rozhodlo, na další přijímačky už ani nešla.

„Až po přijetí jsem vlastně začala zjišťovat, co to informatika je. Třeba programování pro mě byla úplně nová věc. První rok studia jsem neměla ani počítač, k počítači jsem se dostala jen v učebně. Začínala jsem od nuly. Ale už nebyla cesta zpátky,“ říká.

Podpořte Reportér sdílením článku