V tuto chvíli jakoby
9. října 2016
Reportér 10/2016 · Číslo 26Výroky našich politiků budí dojem, jako by je mechanicky skládali z nevelkého počtu prefabrikátů, které se šíří jako infekce memů. (Mem je kulturní obdoba genu, replikovaná jednotka informace.) Jistá ministryně například důsledně začínala svá obtížně srozumitelná souvětí frází „Já se domnívám –“, ačkoli třeba jen citovala vládní vyhlášku. Snad tedy poslouží seznam nejužívanějších idiomů s pokusem o překlad:
Došlo k tomu = je to sice průšvih, ale my za to určitě nemůžeme.
V přiměřeném časovém horizontu = co nejdřív / do pátku / do dvou měsíců / do konce volebního období / nikdy.
V tuto chvíli (nebo) Na druhou stranu = vypadá to tak, ale může to být i naopak.
Problém bude teprve vydiskutován = vůbec nás to ještě nenapadlo.
Nepodařilo se naplnit program, dodržet termín, projednat zákon = jsme lemplové, tak nás radši už nevolte.
Nemáme k tomu mandát = nikdo se na to neptal – a stejně o tom nic nevím.
Napříč politickým spektrem = není to záležitost stranických postojů, ale selského rozumu / možná to projde, možná ne / jednoznačně většinové řešení.
Bez komentáře = nic o tom nevím / nelze předčasně zveřejnit průběh vyjednávání / nic vám do toho není / předseda možná zná podrobnosti, já vás za ním ale posílat nebudu.
Dovedu si představit = není to moc pravděpodobné, ale říkat to můžu.
Já se domnívám = něco jsem zaslechl v kuloárech / není to vyloučeno / vedení naší strany to přece odhlasovalo / říkala to manželka.
Nevidím důvod = říkejte si, co chcete, ale tak to bude – a basta!
Vytrženo z kontextu = sice jsme něco takového prohlásili, ale mysleli jsme to úplně jinak.
Některá slova a spojení nemusí znamenat vůbec nic: určitě / o tom žádná / ve své podstatě / jakoby / dalo by se říci / musíme si uvědomit / v Lánech jsem včera nebyl / tu paní jsem nikdy neviděl apod.
Podpořte Reportér sdílením článku
Jako začínající básník přispíval do studentského časopisu a do amatérských sborníků. Píše prózu i drobnou publicistiku. Literární úspěchy: první cena v soutěži Klubu K 89 za povídku Chodí smrtka okolo (1995), prozaické retro z vojny Opušťák do nebe.