Z nebe zmizela letadla

Začít můžeme útoky z 11. září 2001, kdy teroristé v unesených letadlech plných pasažérů zničili věže Světového obchodního centra v New Yorku; výčet může pokračovat útlumem létání při finanční krizi po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008 a omezením letecké dopravy způsobeným popelem z vybuchlé islandské sopky v roce 2010, až po zákaz provozu letadel Boeing 737 MAX z loňského jara, jenž přišel po dvou tragických nehodách zaviněných chybami v palubním softwaru.

Ovšem v porovnání s tím, co v oboru nastalo letos s nástupem koronaviru, šlo jen o slabý odvar.

Aerolinky patří mezi odvětví, která pandemie zasáhla nejvíce. Abychom dokumentovali výjimečnost situace – významné ztráty hlásí i společnosti, jež téměř půl století neprodělaly vůbec nic, jako například Singapore Airlines.

A zatímco v České republice se debata víceméně scvrkla na případnou státní pomoc skupině Smartwings, koronavirus zasahuje a mění leteckou dopravu obecně. Jestliže by se jiné obory ekonomiky mohly začít zvedat dříve – samozřejmě za předpokladu, že bude k dispozici vakcína a neudeří druhá vlna pandemie –, pak krize v letectví bude pravděpodobně trvat nejméně dva až tři roky. Jaký vliv to vše bude mít na způsob, dostupnost i četnost létání?

Optimisté a pesimisté

Spolumajitel Smartwings Jiří Šimáně – který se v době uzávěrky tohoto vydání Reportéra snažil přesvědčit stát, aby poskytl skupině garanci za úvěr – má různé scénáře; podle toho pesimistického bude provoz jeho letadel do konce příštího března na třiceti procentech běžné kapacity, příští letní sezonu pak na šedesáti procentech. „Je to velká improvizace, v podstatě každý den se situace mění,“ říká Jiří Šimáně.