Špičkoví vědci o virech. Jsou jako teror, nelze je vymýtit, ale utlumit ano

V době našich studií se o koronaviry zajímali tak maximálně zemědělci a veterináři, které trápily virové infekce selat a telat. Ve velké, takřka tisícistránkové učebnici lékařské mikrobiologie z roku 1972 je o koronavirech přesně dvanáct řádků: způsobují mírné nákazy horních cest dýchacích u lidí a je o nich známo velice málo, tečka. Situace se dramaticky změnila v roce 2003, kdy se objevila pandemie nemoci SARS. Do té doby málo zajímavý virus z cibetky získal mutací schopnost přenášet se mezi lidmi, někde na trzích v Kantonu infikoval první pacienty a pak se přes jedno patro malého hotelu v Hongkongu, kde se ubytoval čínský obchodník z Kantonu, dostal do Vietnamu, Kanady a dalších 37 zemí světa.

Během několika měsíců se nakazilo více než 8 000 lidí a přes 770 z nich zemřelo. Šíření infekce se podařilo zastavit až díky do té doby bezprecedentnímu celosvětovému nasazení karanténních opatření, detektivnímu pátrání po všech nakažených a všech jejich kontaktech, včetně všech ubytovaných z onoho hotelu a jejich spolucestujících z autobusů, vlaků nebo letadel. I přesto byly celkové náklady a ekonomické ztráty odhadnuty na 40 miliard dolarů. Dnes můžeme SARS považovat za jakousi pandemii nanečisto, kdy si lidstvo vyzkoušelo různé možnosti obrany proti novým virům v dnešním globalizovaném světě.

Nový koronavirus 2019-nCoV za jediný měsíc roku 2020 dokázal to, co trvalo viru SARS půl roku: čínské úřady uváděly k půlnoci z 2. na 3. února 17 205 potvrzených nakažených a 361 úmrtí. Pacienti umírali na těžký virový zápal plic, který vede k respiračnímu selhání. Nový koronavirus měl poněkud nižší „smrtnost“, jak zní odborný termín, ale šířil se zřejmě rychleji nežli SARS. Podmínky pro rychlé šíření viru jsou také dnes mnohem příznivější: globalizace od roku 2003 rychle postoupila, z Číny se stala otevřená země, v níž jsou denně desítky milionů lidí v pohybu. Změnili jsme svět (k lepšímu, nutno říci), a to má své náklady a svá rizika. Jak napsal Joshua Lederberg už v roce 1992, „přízrak katastrofické pandemie oblétá svět rychlostí tryskového letadla“.

Kde se vzal nový virus?

Už na začátku února jsme měli k dispozici přes padesát sekvencí genetické informace koronaviru 2019-nCoV (jen pro srovnání: u viru HIV, který je třikrát menší, trval stejný úkol přes dva roky). Víme, že nový virus je asi z 80 procent podobný viru SARS a jeho nejbližší příbuzný je koronavirus z vrápence (druh netopýra). Přenos zvířecího viru na člověka je také nejpravděpodobnějším způsobem vzniku nového patogenu, totéž se stalo v případě HIV, Eboly a koneckonců i viru SARS.

Proč se to stalo právě v jižní Číně?

Protože velká čínská města jsou skoro ideálním inkubátorem pro takový přeskok. Na tržnici jsou spousty živých, mrtvých i umírajících zvířat, na kterých se koronaviry pomnoží, a všude kolem jsou davy lidí, na něž může zadaptovaný virus přeskočit. Pak už to v Číně jede, jako když se hodí sirka do stodoly plné slámy.

Jak nebezpečný je nový virus?