Do Banátu!

O rumunském Banátu jsem se před mnoha lety nedoslechl v souvislosti s tamním stejnojmenným hudebním festivalem, spíš jsem v novinách zachytil článek o českých vesnicích a uložil si ho do podvědomí, odkud mi vyvstal teprve nedávno, když jsem zahlédl plakát onoho festivalu se jmény kapel, které osobně znám.

A ejhle. Zanedlouho jsme s Wohnoutama mířili dodávkou do Eibentálu (Tisového údolí), abychom zde i my pobyli, popili, porozhlédli se a zahráli.

Eibentál je zasazen do hornaté oblasti, kterou protíná Dunaj – místy jeho mohutnost připomíná jezero; okolní šedé kopce a skály lákají k túrám. Což je důvod k tomu, abychom si my, Wohnouti, Banát prohlédli i jako turisti. Se spacákem a sváčou už jsme tam prochodili řadu vesnic a letos v půlce srpna tomu nebude jinak; naše cesta povede z Rovenska do Bígru – tradiční rumunsko-české vesnice s dřevěnými domky.

Loňský výlet jsme absolvovali s Xavierem Baumaxou, takže cesta byla plná pazvuků, slovních přesmyček, improvizovaných scének a nahlas recitované poezie básníka Em Rudenka, ale i přes tyto nesnáze jsme se občas dokázali rozhlédnout po krajině a uznat: „To je ale krása tady!“

Teď jedeme do Banátu potřetí a já pevně doufám, že to bude ještě dlouho tradicí.