Volby jsou stále v mlze

Start ostré fáze volební kampaně v České republice přišel – letos podobně jako před čtyřmi lety – s koncem prázdnin. Pokud se někdo domníval, že výsledky průzkumů ze závěru léta jasně ukážou výsledky voleb, mýlil se. Průzkumy veřejného mínění nejsou volby, na výsledky průzkumů reagují média a politické strany – a teprve pak přicházejí na scénu občané, kteří se rozhodují, jak hlasovat. Voliči jsou tedy v tomto řetězci nejen nejdůležitější, ale hlavně poslední na tahu.

A pak je zde ještě jedna velmi důležitá věc: mnozí v Česku (a nejen zde) se k účasti či neúčasti a k podpoře konkrétní strany nebo hnutí rozhodují opravdu na poslední chvíli, možná dokonce až cestou do volební místnosti.

Volební model není hlasování

Podle poznatků agentury Median je jen něco kolem 40 procent voličů rozhodnuto, že a koho budou volit; jejich podíl od ledna 2017 s různými výkyvy dokonce mírně klesá. Jestliže se tedy dá čekat účast možná až 60 procent oprávněných voličů, je ještě asi třetina budoucích hlasů někde v mlze – a pod vlivem nového vývoje kolem kauzy Čapí hnízdo Andreje Babiše jich dokonce trochu přibylo. Politické strany tedy mohou počítat, že je zde stále přibližně 1,7 milionu voličů, kteří patrně k volbám přijdou, ale pevný názor si ještě nevytvořili, a je tedy relativně snadné je ovlivnit.

Jak může tento značný počet neznámých zahýbat volebním výsledkem?

Všechny dosavadní poznatky ukazují, že už nějakou dobu máme ve státě jednu politickou formaci se silnou voličskou podporou, jmenovitě hnutí ANO 2011 – a pak skupinu „pronásledovatelů“ ve složení ČSSD, KSČM a ODS (uvádím je v abecedním pořadí, u různých agentur se jejich aktuální pozice liší).