Eurovolby. Sjednotí se pravice?
5. května 2019
Reportér 05/2019 · Číslo 57Eurovolby. Sjednotí se pravice?
5. května 2019
Reportér 05/2019 · Číslo 57Eurovolby. Sjednotí se pravice?
Je 16. října 2021 a prezident Zeman gratuluje Janě Černochové k vítězství volební strany NAB (Ne Andreji Babišovi), tvořené ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Piráti, třetí v pořadí za těsně druhým ANO, oznamují setrvání v opozici a slibují Černochové toleranci menšinové vlády za podmínky, že se nebude opírat o extremisty. Připadá vám to šílené? Možná. Už květnové eurovolby ovšem napoví, jestli náhodou politická scéna k podobnému scénáři nesměřuje.
Je to samozřejmě hra – ale je postavená na skutečných statistických datech.
Jak by mohly skončit volby do Evropského parlamentu, které se konají na konci května? A jaké by byly dopady na domácí českou politiku? Jednou možností je vzít výsledky různých voleb za posledních šest let a podívat se, které strany jsou na vzestupu a které na sestupu. Takto spočítané trendy určitě nejsou prognózou výsledků evropských voleb a nemusejí se potvrdit: výpočet je například založen na různých typech voleb (parlamentních, evropských, krajských nebo komunálních), při nichž se voliči chovají různě a mají o ně různý zájem. A především – všechny strany udělají maximum, aby dopadly lépe, než jim náš čistě formální rozbor připisuje. Přesto ony trendy nabízejí docela zajímavý pohled na českou politickou mapu.
Historická analýza ukazuje, že ve srovnání s předchozími volbami do europarlamentu v roce 2014 mají lepší vyhlídky čtyři subjekty: ANO, Piráti, ODS – a SPD ve srovnání s tehdejším Úsvitem (v tomto bodě je ovšem trend patrně nejméně vypovídající, o čemž ještě bude řeč).
ANO by mělo vyhrát, i když mu ve srovnání s aktuálními modely pro parlamentní volby trendová analýza připisuje podstatně horší výsledek. To by se mohlo naplnit – část jeho příznivců má poměrně malý zájem o politiku, Evropská unie je pro ně „daleko“ a určitě nepřijdou hlasovat tak spontánně, jako kdyby rozhodovali přímo o politické budoucnosti Andreje Babiše. Navíc se vítězství ANO čeká, takže trochu nuda. Pro samotné hnutí je zajisté podstatné, zda v Evropském parlamentu získá šest či sedm, nebo dokonce osm křesel, avšak jeho typické voliče to nezaměstnává.
Jinak je tomu v případě Pirátů a ODS. Proti roku 2014 mohou značně posílit, soupeří spolu o druhou příčku a toto soupeření může dopadnout hodně těsně. I v tomto případě bude počet získaných mandátů (hraje se o to, kdo bude mít čtyři a kdo jen tři europoslanecká křesla) důležitější pro stranické struktury než pro voliče, ale politické důsledky mohou být velké – k tomu se vrátím za okamžik.
Podpořte Reportér sdílením článku
V roce 1990 stál za obnovou volebních výzkumů v Československu.